Už něco přes čtvrt roku mne bolí jedna noha - střídavě vnější kotník, nárt, malíček, pata, chodidlo, vnější hrana chodidla, lýtko. Po zátěži se to zhoršuje, ráno, večer a v noci ztuhlost, občas dokonce trochu kulhám. Po několika týdnech marné snahy o rozcvičení a rozmasírování míčkem jsem se vydala na fyzioterapii. Lékař nohu prohlédl a prohmatal a rozhodl, že jde o propadlou příčnou klenbu. Doporučil ortopedické vložky a obuv s pevnou patou (několik let nosím jen barefoot.) Když jsem se tvářila rozpačitě, přidal vyšetření u podologa a fyzioterapii. Tam potvrdili problém s příčnou klenbou a dostala jsem cviky a vlepili mi srdíčka na podporu příčné klenby na komfort vložky, které běžně nosím v barefootech. Při druhém sezení terapeut pochválil cvičení a uvolňoval fascie na noze.
Bohužel vzhledem k termínům objednání a mojí vytíženosti v práci trvalo dlouho, než jsem se k tomu všemu postupně dostala, takže zatím vliv cviků a srdíček nemůžu tak úplně posoudit. Spíše ale nic moc, proto jsem si přeci jen konečně udělala čas a zakoupila široké tenisky s pevnou patou a nechala si do nich udělat ortopedické vložky. Na ty zatím čekám. Taky jsem si pořídila fyzioterapeuty doporučované zdravotní pantofle.
Teď tedy cvičím doporučené cviky (+ spirální stabilizací podle Smíška), nosím střídavě boty, co mám, a trochu chodím bosa (na zahradě.)
Noha se ale zhoršuje. Už skoro nikam nechodím (přitom miluju svižné procházky

) Dvakrát už mne to v noci trápilo tak, že jsem si musela udělat studený zábal. Dokonce pár dní beru Ibalgin, bojím se zánětu. Žádný otok, zčervenání nebo horkost ale nepozoruji.
Asi za dva týdny mám termín další terapie.
Už si ale říkám, jestli to je opravdu jen ta klenba. Není to zánět, nebo třeba žilní problém?
Nemám radši naklusat k lékaři? Nebo počkat a vyzkoušet nejdřív ty vložky?
A pokud k lékaři, tak ke kterému? K tomu fyzio, kde jsem byla, kde se ale dost platí 🫤, na chirurgii, nebo radši k obvoďákovi?
Rozhodování mi navíc komplikuje fakt, že se momentálně nacházím na prázdninách na chalupě. Můžu zkusit zdejší venkovské lékaře, anebo se raději vydat se na výlet domů za svými lékaři, což je akce minimálně na dva dny. Přiznávám, že se mi odtud nikam nechce. Jen si říkám, abych něco nezanedbala. Dovolená v zahraničí se blíží, momentálně si neumím představit, jak tam budu fungovat.

Omlouvám se za tak dlouhý výplod, jsem hrozně nerozhodná a rovnám si myšlenky. Potácím se mezi tím, že si připadám jako totalní Lazar a tím, že to přece vůbec nic není.

Pokud jste někdo dočetl až sem a máte osobní zkušenost a nějakou radu, budu ráda.
