Re: Kde to žijeme?

To teda zírám. Nezbývá než čekat, kdy sem nějaká aktivistka z hnutí pro život připíše názor, že každé vajíčko, co v sobě nosím je vlastně budoucí poloviční život a tudíž to, že ho nechám z mého organizmu samovolně odejít je zločin. Tzv. poloviční vražda. Za chvíli bychom takhle mohly rodit jak na běžícím páse a rozdávat děti. Vím, že to co jsem teď napsala je dost nadsazené, ale veškeré diskuse odpůrkyň interupcí dovedly mou fantazii až sem. Já se interupcí nezastávám, ale jsem určitě proti jejich zákazu. Rozhodně jsem odpůrkyní interupcí zastupujících antikoncepci. Tak by to být nemělo. Ale ať se každá žena sama rozhodne, zda nechá v sobě vyrůstat nový život nebo ne. Když se třeba budoucí matka dozví, že její dítě bude nějakým způsobem poškozené, kdo má právo odsuzovat ji, rozhodne-li se pro potrat? Jak může někdo tvrdit, že by se to dítě chtělo narodit? ... Nevím. Každopádně bych se já nikdy před podobný rozcestník dostat nikdy nechtěla.

Doufám, že jsem vás moc nerozčílila. Je to jen můj názor. Nic víc.

Přeju pěkný den.