Zdá se mi,že začínám být silná

Ahoj maminy i ty budoucí.Zatím se nic zvláštního nestalo.Včera když jsem šla z práce tak mi volal,ptal se jak se mám(snažila jsem se mluvit tak odměřeně, jako ,že mě otravuje zbytečnýma řečma),asi mi to docela šlo.Řekl jen:Večer ti zavolám.Bylo to hrozné.Chodila jsem po bytě a mobila jsem měla pořád za kalhotkami.Teď si uvědomuji,že jsem se chovala jako blázen.Bohužel jsem se nedočkala,ale i přes to jsem dobře spala.Možná mi zavolá teď ráno,nevím,ale lepší je opravdu smířit se z tou horší variantou.Je jasné,že jsem se s tím nemohla za 2 dny smířit,ale půjčila jsem si asi 3 knihy o miminkách,kazetu,takže neustále studuji,když nestuduji tak pořád někomu volám, protože nesmím být sama,jinak by to na mě zase přišlo.Začínám se pomalu cítit dost silná.Teď místo pláče si spíš nahlas a dost sprostě zanadávám, že je......!Někdy jsou to hrozně sprostá slova a pak mluvím s tím stvořením ,které mám v bříšku.Sice ho ještě necítím,ale když jsem v klidu cítím takové divné kručení.Říkám mu ať se nebojí,že to my dva zvládneme a že mu najdu tátu ,který ho bude opravdu milovat a bude s ním ve dne i v noci a ne jen pár hodin v týdnu,když bude mít zrovna náladu.Říkám mu,že je mi moc líto,že jeho otec je takový grázl, no vlastně je to dítě ,které patří na písek a do chlapa má hodně daleko.Začínám cítit nenávist k takovému člověku a ne smutek ,že se mnou není.Vykašlal se na nás teď tak ať si nemyslí,že v lednu si přijde až k hotovému,to ho raději vykopnu v porodnici z pokoje.Kašlu na nějaké zákony,že je to jeho otec a má na něj právo ho vidět.Proč by to měl být otec?Otec je ten ,kdo to détě miluje,je s ním neustále ještě před narozením a ne ten,kdo si pár minut užije,když ho zplodil a pak se vykašle na celou rodinu a fláká se.Raději pojedu rodit do Prahy než aby ten malinký uzlíček viděl takovéhlo grázla.Tak zase jsem si pěkně ulevila.To je ve mně zase hněvu.Nejvíce s ebojím víkendů ,protože se nudou ukoušu,raději bych chodila pořád do práce.Nejhorší jsou všichni,kteří pořád volají a ptají se kdy nám přineseš koláče?a kde máš Jirku?nakopala bych je všechny.
Doufám, že mě tahle bojovná nálada neopustí.Ozvu se hned jak zavolá.
Zatím se mějte.Klára