Re: Plavání kojenců

Milý Jiří,

nevím, odkud jste a zda máte v místě bydliště možnost někam dojíždět. Ráda bych Vám podala informaci co nejobsažnější, ale téma je natolik široké, že se mi to jistě nepovede.
Několik zásad: věk, kdy je možné přijít s kojencem do bazénu záleží na kvalitě bazénu. Zásadně platí, že do kvalitního neveřejného bazénu je možné přijít nejdříve kolem šestého měsíce. Do jiných bazénů je to možné třeba až kolem roku. Přitom se samotným plaváním je optimální začínat co nejdříve. Teoreticky od 5. dne, já se kloním alespoň ke 4. týdnu. V tomto věku je však nutno plavat zásadně doma, ve vlastní vaně. Od třetího měsíce je možno docházet na plavání, ale zatím ne bazénu. V tomto věku se plave ve vanách například ve střediscích, kde je i neveřejný bazének pro starší kojence. Teprve od šestého měsíce se může do těch lepších bazénů.
Účelem plavání by měla být podpora rozvoje motoriky a pohybových dovedností. Kromě toho se děti naučí i dechové cvičení, které je potřeba k potápění. Hlavním účelem dechového cvičení je to, že se dítě naučí dýchat zhluboka, pročišťuje si vlhkým vzduchem dýchací cesty a je odolnější vůči respiračním nemocem. Přitom toto dechové cvičení je postaveno na reflexu a ten se učí lépe menší děti než větší. Takže čtyřměsíční dítě toto cvičení (a potápění) zvládne lépe než dítě roční.
U nás v republice jsou dvě základní metodiky kojeneckého plavání. Jedna je "moravská", která je zhruba popsána ve "Vodníčcích", druhá je "pražská".
Rozdíl mezi nimi je dost velký. Obě metodiky mají stejný postup při nácviku dechového cvičení, rozdíl je v motorických cvičeních. Moravská metodika kojence ve vodě uklidňuje natolik, aby dítě leželo téměř bez dopomoci samo na hladině (kojenec má měrnou hustotu těla 0,93 , zatímco voda 1, takže pokud se nehýbe, na hladině se udrží). Pražská metodika proti tomu vychází z toho, že pokud je dítě ve vodě takto nadlehčováno, ztrácí vlastní tíhu a může se lépe hýbat a přitom rozvíjet pohybové dovednosti a schopnosti.
Plavu s dětmi 9 let a rozhodně dávám přednost pražské metodice, protože ji považuji za podstatně lepší. Touto metodikou se dají rehabilitovat i některé odchylky psychomotorického vývoje.
Samozřejmě, že pokud se ve Vašem městě plave pouze podle jedné nebo pouze podle druhé metodiky, nemáte na vybranou.
Pokud byste měl zájem o další informace, nebo jste již s nějakou instruktorkou plavání zkoušeli a chtěli byste poradit, klidně se ozvěte.
Pokud máte zájem o knížku Jak se rodí vodníčci, mohu Vám ji zaslat. Je sice podle metodiky, která se mi příliš nelíbí, ale musím uznat, že v ní jsou velmi pěkné fotografie z potápění. Kazetu Vám mohu pouze půjčit, protože tu mám jen jednu.
Přeji Vám hodně vodních úspěchů
Věra