Rodili jsme v Ostrově

Milá Lenko a všichni ostatní, koho zajímají naše zkušenosti s ostrovskou porodnicí.
Do užšího kola výběru porodnic se u nás dostala porodnice v Kadani a v Ostrově. Po prohlídce obou jsme zjistili, že ideální pro nás nebude ani jedna.
V Ostrově slibují šetrný porod podle Leboyera, ale oddělení šestinedělí neslibuje nic příjemného. Návštěvy mohou jen do návštěvní místnosti, kde se pak objevují fronty netrpělivých příbuzných s neustálým klepáním a dotazy, jestli už půjdete. Nadstandardní pokoj nemá soc. zařízení, takže jej maminka má paradoxně za příplatek nejdál ze všech. Výhodou je tak pouze neomezenost návštěv a telefon u postele, za jehož použití však platíte 100% přirážku (což jsme se dozvěděli až druhý den!). Jako výhodu nepovažuji televizi, která nemá navíc ani dálkový ovladač, takže by se k ní muselo vstávat, ale kdo má po narození toho drobečka myšlenky na TV?
V Kadani jim pojem šetrného porodu nic neříká a dávají najevo, že se tím ani nemíní zdržovat, ale mají daleko hezčí vybavení a navíc již mají zařízeny místnosti pro CAP, ale přišlo nám, že jim chybí potřebné nadšení (budeme jedině rádi, pokud se mýlíme). Naproti tomu disponují 7 nadstandardními pokoji, z nichž na jednom můžete bydlet i s tatínkem. Tyto pokoje však nelze na rozdíl od ostrovských zamlouvat předem. A navíc má oddělení šestinedělí doložku Baby friendly, která má zaručovat maximální pomoc matkám s kojením - ale s tím nemáme zkušenosti.
Nakonec jsme se tedy rozhodli rodit v Ostrově, protože nadstandardní pokoj měli volný (a v Kadani ten i s tatínkem ne) a protože jsme doufali, že šetrný porod bude pro naše mrně podstatnější, budeme moci být celé dny všichni společně a na šestinedělí si jej snad sami ohlídáme.
Konečně se tedy dostávám k našim zkušenostem. Nepříjemná sestra na příjmu, manžel musel počkat nesmyslně na chodbě, než mi udělala vstupní vyšetření a sepsala ty stohy papírů (prý by překážel - nepochopili jsme komu či čemu). Lékaři provádějí "vše pro dobro rodičky a dítěte" a tudíž vám nic nevysvětlují, natož aby konzultovali. Na dotazy odpovídají jednotvárně: "My jsme odborníci, vy jste jen laik." V době kontrakcí vám pak dají ještě podepsat papír, že souhlasíte s navrhovanou léčbou - ačkoli nikdo nic nenavrhuje. Předčasné a automatické zásahy do fyziologického porodu pro jeho jakési nesmyslné urychlování - protržení plod. vody, nástřih, kapačka. Jediné, co jsem uhájila, byla zbytečnost klystýru. Formálně přežívají zbytky "Leboyerova ducha", ale záleží na "sešlosti" kolem, neboť přiložení k prsu na porodním sále provedla spěchjící dětská sestra asi na dvě vteřiny se slovy: "On teď stejně asi nebude chtít, na to bude ještě dost času." !?! Na šestinedělí se pak setkáváte s neustálým odnášením dítěte kamsi dozadu, neboť to prý dělají už léta a váš zájem o to, co a jak dělají, považují za projev nedůvěry (bohužel). Navíc po dítěti vyžadují, aby již druhý den přibývalo na váze, přestože i my "laici" víme, že mléko se tvoří až 3.-5. den a počáteční úbytek je zcela normální. Hned vás stresují příkrmy a glukosou. Takže nakonec dodává novopečená matka kuráž dětským sestrám místo ony jí. Z toho vyplývá i totální nezájem všech o to, jestli kojíte správně či ne.
Závěrem nutno podotknout, že naše zkušenosti jsou hodně podobné jako ty Lenčiny, že se snaží všichni vypadat příjemně a usmívat se, jen se nesmyslně cití ohroženi vašimy dotazy a zájmem o vše, co se točí kolem vašeho dítěte.
Nesmíme opomenout poděkovat staniční sestře Monice Liškové, která se nám stala nenahraditelnou oporou při porodu a díky které bude narození našeho prvního syna nezapomenutelným i příjemným zážitkem. Kéž by už i v Ostrově probíhaly bezproblémové porody jen s porodními asistentkami!