Re: Něco nedělá a něco zase ano.

Mám naprosto shodnou zkušenost . Syn se narodil ve 34. týdnu , byl celkem v pohodě , přesto nás čekalo 18 měsíců návštěv na očním / vidí jako rys / , na rehabilitaci , na neurologii , v rizikové poradně . Stručně bych to shrnula do věty : mnoho psů , zajícova smrt .
Za všechny uvádím poslední návštěvu rehabilitace . Syn měl 18 měsíců , chodit začal v 10 měsících , ale byl velmi bojácný a při prohlídkách " nespolupracoval " .Paní primářka mi nevěřila ani slovo a co neviděla na vlastní oči , tomu nebyla ochotná uvěřit . Já jsem tvrdila že kluk chodí , ona to vždy ověřovala tak , že nahaté plačící dítě postavila na studené špinavé linoleum asi 4 metry ode mě a řekla mu:" běž za maminkou ". Syn samozřejmě neudělal ani krok , jenom řval . Zpráva začínala : " Matka udává , že dítě chodí , dítě však nechodí ". Když se to opakovalo potřetí , požádala jsem ji , aby se přišla podívat na oblečené a obuté dítě do čekárny . Neochotně tak učinila a závěrečná zpráva zněla :" Matka udává , že dítě chodí , dítě však chodí ".
Co dodat ? Snad jen tolik . Lékaři mají často velmi odlišné názory , určitě se vyplatí navštívit jich více , nebo ještě lépe , získat o nich co nejvíce informací . Maminkám ze Zlína mohu vřele doporučit dětskou neuroložku dr. Švehlákovou . Nejsme sice ze Zlína , ale k této paní doktorce jsme těch 40 km dojížděli rádi.