Názory k článku Symboly svatebního dne

Tak tu pověru jsem nevěděla. Sakra, to na tom prodělám, protože košile se koupit stejně musí, ale já budu mít botky, co už nějakou dobu běžně nosím. A nový mi přítel stejně nekoupí, už tak se mi boty nevejdou do dvou botníků :)))
Jinak jsem fakt ráda, že v tom nejsem sama. Přítel chtěl žlutý oblek (jako Daniel Nekonečný - fuj toho nesnáším) nebo že bude celý v černym. To v žádnym případě a protože budu mít tmavě vínové doplňky, tak takovou bude mít přítel košili. Ale bude to ještě boj.

z dob, kdy žena nebyla samostatně výdělečně činná - tedy kompenzace pro manžela, od nějž se čekalo, že ji bude živit. Dnes už nic takového nemá opodstatnění, obvykle jsou oba partneři ekonomicky soběstační.

Jasně holky, vpodstatě je to všechno pravda. Nic proti výbavě, spíš mě zaráží otázka věna jako taková. Nevím, co bych si myslela o rodičích mého partnera, kdyby se mě zeptali, jaké mám věno. Jakoby tím posuzovali, jestli jsem pro jejich syna výhodná partie nebo ne. Dneska už snad soudíme člověka podle jiných hodnot, ne? A výbavu neřeším už vůbec, co máme, to máme, co budem potřebovat, to si koupíme. Jsme dva dospělí vydělávající lidi, tak myslím, že to vůbec není problém rodičů.

Tak já jsem výbavu měla. Asi taky tak patnáct let. Ručníky a utěrky sice někdy vypadají "zastarale", ale při dněšních cenách jsem za ně vděčná. Samozřejmě se řídím věčnou radou: používej nejdřív to, co se ti líbí, protože za pár let už ti to bude jedno ;-) Ložní prádlo jsem si sama šila z látek, které mi kdysi maminka koupila. To by byl asi jeden druh výbavy.
Ten druhý se týkal vybavení kuchyně. Nerez hrnce máme báječné a dnes bych jistě lepší nenašla, možná ani tak dobré. Pak jsem měla sadu příborů, skleněné talíře a sklo na nápoje (to zatím nemáme doma, neb bydlíme v malém). Velkou část výbavy jsme si s manželem pořizovali sami po kouskách za svobodna, čili podle vlastního vkusu: hrnečky, misky, kořenky, sklenice, pánve atd. A jsme rádi. Před svatbou nám chybělo jen pár drobností typu vařečka, nic jsme nepotřebovali dokupovat ani dostávat darem. Dřív jsme byli rádi, že si můžeme koupit něco do budoucí domácnosti a místo kravin jsme si udělali slušnou sbírku. Já jsem totiž vášnivá kuchařka ;-)
Tak si z toho vemte, co uznáte za vhodné. Je fakt, že když rodiče pořizují dcerám výbavu, mělo by to být něco "nadčasového", což se ne vždy povede. Nám se výbava vyplatila.

Jak jsem si pročítala místní vzkazy, narazila jsem skutečně na některé květnové svatby, kdy všechno proběhlo v pohodě. Budu tedy ráda, když se mi někdo ozve, klidně zatím jen informativně. Natáčelo by se v březnu a Trní by se vysílalo právě v květnu, myslím, že by to mohl být zajímavý a pěkný díl....