Názory k článku Průzkum: děti v nemocnici

Ráda bych se s Vámi i já podělila o své zkušenosti. K nahlédnutí předkládám stížnost na můj pobyt s rok a dva měsíce starou holčičkou v této nemocnici.
Jména naše i lékařů jsem vymazala.


V Praze dne 10.12.2008

Vážený pane řediteli,


Dovolte, abych vám popsala průběh jejich pobytu na oddělení a vyjádřila své nejhlubší rozhořčení nad tím, jak v dnešní době v moderní nemocnici může zdravotnicko lékařská péče fungovat. Doufám, že s personálem oddělení budete situaci řešit a společně tak umožníme budoucím pacientům, aby se již s takovýmto přístupem nemuseli potýkat.

Marjánka zřejmě prodělala naštěstí snad neškodnou střevní virozu (diagnozu jsme se nikdy nedozvěděli). Vše začalo 4.12., kdy začala zvracet a mít průjem. Až do 8.12. vše probíhalo tak, že zvracela, měla průjem, neměla zvýšenou teplotu, trochu pila, nejedla. V pondělí 8.12. již Marjánka začínala být vyčerpaná, a proto se …- její matka rozhodla navštívit dětskou lékařku, která doporučila hospitalizaci. Domníváme se, že nejdůležitější bylo vyloučit vážnou infekci a zabránit případné dehydrataci. 8.12. se tedy paní …s dítětem dostavila do vaší nemocnice, byla hospitalizována, byla ji odebrána krev a stolice na vyšetření a zavedena infuze na zavodnění. Bohužel nebyl volný pokoj s lůžkem pro matku, tak paní …seděla celou dobu hospitalizace na židli u postýlky. Paní … bylo opakovaně nabízeno lůžko v jiném patře s tím, že se o Marjánku postarají sestry. V noci byla na oddělení přítomna pouze jedna sloužící sestra.A nyní se pozastavuji poprvé. Dítě několikrát za noc v leže zvracelo, několikrát za noc se budilo, a samozřejmě chtělo být se svou matkou. Při jakémkoliv jejím vzdálení velmi plakalo. Marjánka měla zavedenou infuzi. Tato situace se ale zřejmě pravidelně řeší svázáním dítěte do prostěradla, ve kterém Marjánku sestra po zavedení kanyly nechala svázanou, aby si infuzi nevytáhla. Na žádost paní …ošetřující sestra svolila, že se prostěradlo může povolit, když ji bude hlídat. Je vůbec možné, aby se v moderní evropské nemocnici takto zacházelo s pacienty. Dovedete si představit, že by např. ve věznici s nejvyšší ostrahou svázali vězně „do kozelce“ a zavřeli do klece? To by se samozřejmě ve vyspělé zemi stát nemohlo. Na vašem oddělení se takto zachází s nemocnými dětmi! Takové dítě jistě musí usedavě plakat. Jak to personál řeší? Nechá jej plakat celé dny a noci?! Nebo podá sedativum?! Když matka může být u svého dítěte a uklidňovat jej? Paní … samozřejmě odmítla dítě opustit a proseděla tak dva dny a dvě noci u postýlky na židli částečně s dítětem v náruči, protože to odmítalo ležet samo v postýlce. Naštěstí toto nemocnice rodičům umožňuje. Samozřejmě díky alespoň za to. Bohužel ale podle všeho je to personálem oddělení spíše trpěno s nelibostí než vítáno. Pane řediteli, z jakého důvodu?

Během úterý 9.12. všechny virové výsledky vyšetření ukázaly, že Marjánka nemá žádnou závažnou infekci a odpoledne dokonce začala pít a snědla trochu kaše. Bohužel nemohla příliš odpočívat, protože chtěla být v náručí své matky a vsedě toho moc nenaspala. Do pokoje neustále někdo chodil, takže když už náhodou na chvíli usnula, byla zakrátko personálem (i když nechtěně) opět probuzena. Opravdu výborné prostředí k tomu, aby se mohla uzdravovat! Paní …bylo doporučeno nevycházet s dítětem na chodbu, aby nebyla příliš v kontaktu s infekčním prostředím oddělení. Ano, to je jistě chvályhodná rada. Pane řediteli, běžte se ale prosím na ten minipokoj podívat a ruku na srdce, vydržel byste tam trávit dva dny a dvě noci, nebo samozřejmě i mnohem delší dobu v závislosti na diagnóze?

Nicméně jsme v tento den – úterý 9.12. měli za to, že by již paní … mohla jít domů, aby dítě mělo vhodnější prostředí pro doléčování. Jistě chápete, že pobyt na infekčním oddělení ohrožuje dítě a nakonec i matku jinou infekcí. To ale ošetřující lékařka odmítla s tím, že dítě musí začít pít a nesmí zvracet. Znovu opakuji, že v úterý Marjánka začala trochu pít a od odpoledne nezvracela. Další těžká noc pro paní … i dítě.

Ve středu 10.12. se Marjánka již začala evidentně cítit dobře, usmívala se, vypila více tekutin, než je pro ni obvyklé i ve zdravém stavu, a začala pomalu jíst. Žádné infuze již nedostávala. V 9:00 se paní … na vizitě lékařky MUDr. … zeptala, jestli by už tedy mohly jít domů, ta jí ale sdělila, že dnes ne, protože dítě musí být 24 hodin bez zvracení. Paní … nabídla, že by nemocnici mohla opustit i odpoledne, kdy by tedy tato lhůta měla vypršet, protože by měla zajištěn odvoz přítomným tatínkem. To ale lékařka opět zavrhla, s tím, že můžou být propuštěny nejdříve následující den. Neumí snad paní doktorka počítat? Za celý den se na dítě žádný lékař nepřišel podívat!! V 15 hodin se paní …rozhodla, že opustí nemocnici i bez souhlasu lékaře a oznámila to sestře. Ta ji sdělila, že bude muset počkat na lékařku do 18:00 hodin. V té době byla lékařka na oddělení, ale paní …nenavštívila! Na opakované žádosti o příchod lékaře, kterou ošetřující sestra ochotně telefonicky opakovaně urgovala, nakonec přišla MUDr. …. v 18:15 hodin, která se ani nepředstavila, a paní sdělila, že dokument tzv. revers bude k podepsání připraven v 21:00 po konzultaci s ošetřující lékařkou, protože je Marjánka komplikovaný případ (???). Teprve pak můžou oddělení opustit! V té době již byla Marjánka silně unavená, plačící a nevyspalá opakovaným vyrušováním a probouzením z denního spánku. Bohužel ne kontrolami lékařky. Sestra nakonec přinesla revers k podepsání v 19:00 a ukázalo se, že byl připraven a napsán staniční sestrou, která z oddělení odcházela již po 15:00 hod!! Pane řediteli, máme toto jednání považovat za úmyslné šikanování pacientů?! Propouštěcí zpráva měla být připravena k vyzvednutí až následující den po 16. hodině, dříve prý na to lékařka nebude mít čas. Když pacient opouští oddělení po ranní vizitě, také čeká na zprávu do pozdních odpoledních hodin? Nedá se zaslat poštou?

Kdo má zájem, držet bezdůvodně pacienty v nemocnici? Obzvláště pro dětské pacienty na infekčním oddělení je přeci takový přístup silně poškozující. Jde snad nemocnici pouze o to, aby měla obsazená lůžka? Ve vašem etickém kodexu uvádíte, že pacient je hospitalizován pouze na nejnutnější dobu. U Marjánky jsme takový dojem neměli ani v nejmenším.

Ještě snad pro hořké pousmání… Propouštějící lékařka MUDr…. nakonec ve středu večer jako důvod, proč nemá být Mariana propuštěna domů, uvedla, že má zavedenou kanylu a ušním lékařem diagnostikován lehký zánět středního ucha. Znovu opakuji, že již druhý den nedostala žádný nitrožilní lék ani infuzi! Kanylu sestra během několika vteřin odstranila.

V té době se také paní …ze zápisu staniční sestry dozvěděla, že „jí byl nabídnut pokoj s lůžkem pro matku, který opakovaně odmítla“. Paní …odmítla pokoj, který ji byl poprvé nabídnut ve středu 10.12. odpoledne, kdy personálu oznamovala, že odchází s dcerou domů. Že by se opravdu o uvolnění pokoje dověděli až v odpoledních hodinách a ne při ranní vizitě? Nebo úmyslně paní … tuto informaci zatajovali? Dále staniční sestra v zápise zaznamenala, že paní … „byla upozorněna na špatné hlídání dítěte v postýlce“. Jednalo se zřejmě o situaci, kdy si paní … myla zuby přímo u postýlky a jen na okamžik si odběhla k umyvadlu vypláchnout ústa. Nevytáhla přitom zábranu postýlky až nahoru, ale jen do mezipolohy. V tu dobu na pokoji byla přítomna i staniční sestra. Místo aby paní …nabídla pomoc a Marjánku pohlídala, tráví raději čas zapisováním stížností. Opravdu vstřícné jednání s pacienty! Znám svou sestru a je myslím málo tak zodpovědných a starostlivých maminek, jako je ona. Považuje snad staniční sestra za vhodnější nechat dítě svázané prostěradlem v zavřené postýlce?!

Ráda bych ještě poznamenala, že dokud se paní …nikoho na nic neptala během prvního dne, bylo chování personálu celkem bez připomínek. Když se ale druhý den personálu zeptala, zda se neuvolnil pokoj s lůžkem pro matku, jaké léky Marjánka dostává a jaká vyšetření se ještě budou provádět, začal být denní personál dosti nepříjemný a všichni s ní odmítali komunikovat. Paní …uvedla, že by si v případě, že pro ně nebude volný pokoj, ráda hledala umístění v jiné nemocnici. Staniční sestra jízlivě namítla, že by ji zajímalo, kam chce jít, když je FNB v Praze prý jediná s infekčním oddělením. Přitom při příjmu se přijímací sestra ohradila, proč nebyla Marjánka přijata ve FTN v Krči, kam měla vypsanou žádanku. Zde ale na základě telefonického dotazu, byla hospitalizace z důvodu plné obsazenosti zamítnuta.
Ošetřující lékařkou MUDr. … byla má sestra upozorněna na skutečnost, že na stejném oddělení v FN Motol musí matky spát povinně v ubytovně Je prý pouze dobrou vůlí vaší nemocnice, že matky mohou sedět na židli u postýlky!! Opět odkazuji na etický kodex FNB, kde uvádíte, že dětský pacient má právo být neustále v přítomnosti svého rodiče. Paní doktorka nezná tento dokument? Když pominu, že i z lidského hlediska je snad naprosto pochopitelné, že matka neopustí roční nemocné dítě. Ráda bych vás upozornila, že moje sestra je naprosto nekonfliktní člověk a jak ji znám, snažila se s personálem vyjít, jak nejlépe to šlo. Upřímně řečeno, já bych na jejím místě nevydržela to, co ona.

Pane řediteli, můj dopis je opravdu obsáhlý. Možná až příliš dopodrobna uvádím detaily. To, na co si stěžujeme, je chování a přístup personálu, obzvláště lékařek … a staniční sestry, které udělalo z hospitalizace paní …a její dceři opravdové peklo. Je opravdu nepochopitelné, proč mají zapotřebí jednat s pacienty tak jízlivě, opovržlivě a nepřátelsky.V žádném jiném oboru by snad takové chování zaměstnancům neprošlo. Ani prodavačka v samoobsluze by si netroufla jednat se zákazníky tak, jak jedná personál uvedeného oddělení s pacienty a jejich rodiči. Naštěstí existují čestné výjimky: Ošetřující sestra sloužící v noci z pondělí na úterý a z úterý na středu a denní sestra sloužící ve středu byly milé a vstřícné.

Nakonec snad vše dobře dopadlo. Paní …před chvíli dorazila domů, Marjánka je spokojená, doma šťastná, a zdá se, že bude v pořádku. Kéž by se již žádní pacienti nemuseli setkat s takovým zacházením a péčí, jako jsme se setkali my. Bohužel vím, že asi před rokem byla na stejném oddělení hospitalizovaná moje kamarádka se synem a měla podobně otřesné zážitky.

Budeme velmi rádi, když nás budete informovat o opatřeních vedoucích ke změnám na uvedeném oddělení.

... tak jsem napsala svůj názor na stránky Urologické kliniky Ke Karlovu 6 http://www.uroklinika.cz/guestbook/ Uvidíme, co se bude dít, jestli se vůbec něco bude dít ....

A co navrhuješ, jaké řešení? Má cenu to začít řešit s vedením nebo je lepší to nechat plavat a doufat, že se nic podobného nebude opakovat? Jsi sama zdravotník, zajímá mě tvůj názor. Je strašné, co se často děje a nikdo s tím nic nedělá. Mnoho lidí si postěžuje na internetu, jakou mají špatnou zkušenost, jak byl personál arogantní a mnohdy nejednal tak, jak měl, ale dál to nikdy nejde. A zase se nic nezmění, nemocnice z toho vyleze beztrestně a jejich špatné praktiky pokračují na dalších pacientech.

Syn (4 roky) byl nedávno na jednodenní chirurgii - trhání nosní mandle. Zatím nevíme, jestli mu to pomohlo, na to je příliš brzy, ale přístup personálu jsem vnímala jako velmi profesionální a přitom lidský (sestřičky). Při jednodenní chirurgii rodiče s dítětem nezůstávají, odevzdají jej před osmou ráno sestřičkám a mezi 17-18hodinou si ho zase vyzvednou. František si pamatoval pohádky, které jim pustili, a banánový pudink. Většinu času prospal.

Stále někde čtu nebo slyším v televizi o tom, jak se zlepšuje prostředí nemocnic pro děti, o nemocnicích přátelských dětem, atd. A pak musím se svým dítětem do nemocnice a nestačím se divit. V roce a půl byl můj mladší syn hospitalizován v nemocnici pro podezření na hemofila. Asi tři dny byl na JIP, pak jsem se k němu nastěhovala ne pokoj v klatovské nemocnici. Bakteriální nákaza se u něj nepotvrdila, řekli mi tedy, že je nejspíše virová (později mi jiný doktor v Plzni řekl, že to je nesmysl) a že tam ještě musíme pobýt aspoň přes víkend, protože onemocnění je smrtelné. Nechci samozřejmě riskovat, a tak jsme tam zůstali. Ale byla jsem rozčarovaná z podmínek. Všechny maminky s dětmi tam celou dobu byly zavřené ve svých pokojích, nesměly s dětmi nikam vycházet ani se samy stýkat, prý kvůli infekčním nemocem, ale bylo to uprodtřed léta a žádné takové nemoci tam nikdo neměl. Vybavení pokojů bylo doslova předpotopní, žádné veselé nemocnice, barevné stěny atd. Dítě jsem držela v pokoji jako nudle, na hraní měl pár hraček, které vypadaly, jako by je vytáhly z popelnice. Neustále brečel, běhal ke dveřím a chtěl ven. Kdykoliv jsem šla na záchod, spustil hrozný křik. Celé čtyři dny nebylo možné se nijak zabavit. Navíc zdi mezi pokoji byly skleněné, sice zamalované, ale bylo slyšet, co se děje vedle. Myslím, že všechna modernizace nemocnic a zlepšování služeb se děje ve velkých nemocnicích krajských měst, ale sem na malé město ještě nedorazilo nic.