charlie |
27.7.2015 11:22:18
Chtěla bych se tedy zepat slečny či paní Lindy, jak jí to nakonec s tchánovci dopadlo? šla tam bydlet nebo našla jiné řešení, děkuji
|
charlie |
27.7.2015 10:53:50
Dobrý den všem, chci se s Vámi poradit ohledně jednoho vážného životního tématu bydlení s tchánovci. Prosím poradte, podělte se o Vaše zkušensoti, s přítelem jsme spolu už přes tři roky, nyní ještě bydlíme v bytě, ale do budoucna (cca 5 let) se budeme muset stěhovat k jeho rodičům na dům, kde má vlastní patro, dům je bohužel starý,a prozatím od rodičů, a vůbec se mi to tam nelíbí,ani prostředí ani důmů, o všech větších rekontrukcích se budeme muset s rodiči radit. Otec je starý konzervativní a ubrblaný, nemá rád změny a tvrdí, že my bychom se měli přizpůsovat, tchýně už mě umírněnější, často i otce zpracuje, ale já už nyní cítím problémy,když řekneme, že se tam chceme něco jinak, hlouposti,(zvlášt posezení na zahradě) cítím z nich uraženost,po chvíli to přejde, ale cítím už nyní napjatost, tchýni mi říká, že s otcem to tak je, že ho mám ignorovat.Ale já cítím,že to tam psychicky nezvládnu, mám ráda své soukromí, zařídit si vše dle sebe, uvědomuji si jejich jiné životní styly a názory. Prozatím jsme bezdětní, ale dítě plánujeme, jeho rodiče jsou v důchodu, čili neustále za zadkem, hlavně na společné zahradě,chodím nám neustále sdělovat, co vypěstovali atd. vadí mi jejich neustále hloupé a každodenní řeči o tom stejném(zahrada slevy v obchodě), obávám se také, jak se děti narodí, vztahy se zhorší. Vím, vše že si stanovit pravidla předem, ale jak to chcete řešit se starými rodiči, když oni za chvíli už zapomenout co jsme si například stanovili. Hlavně mi vadí, jejich špína všude na domě (špinavé kliky, vypínače), jak jim to citlivě sdělit, přítel sice stojí za mnou, ale zase říká, že jsou staří atd. dále se obávám, jak to bude, když se o ně budume muset starat, atd. Co mi radíte, jít do toho nebo ne? přítel z té myšlenky bydlet tam neustoupí, nebude bydlet v byte, je tam zahrada vhodné pro dítě atd.a já do budoucna nechci stát mezi ním a rodiči?děkuji za názory
|
Jana |
• |
23.11.2011 11:14:25
Taky bydlíme u rodičů partnera a chci odsud pryč.Je jedináček a maminka je zvyklá že s tatínkem poslouchají co řekne.Z počátku když jsme ještě neměli dítě byl s nimi snad víc než se mnou.Několikrát jsem to tu chtěla vzdát.Stále potřebovali pomoct na baráku něco dělat a syn jim neumí odporovat aby nebylo zle.Dkonce se stalo že nám určovali jestli pojedeme někam v sobotu nebo až v něděli protože bylo potřeba udělat to nebo ono.Vůbec jim to nepřišlo divné a když jsem se ozvala já,tak jsem byla ta s prořízlou pusou co je drzá.Společnou máme chodbu a zahradu,byt máme v patře.Ale společné nazývám jen obrazně.Několkrát jsem vyslechla jak je to jejich barák a že mi tu nemáme do ničeho co mluvit.Takže držet pusu a krok,což není nic pro mě.Když k nám zpočátku chodili každou chvíli s tím že od muže zase potřebují s něčím pomoct a po zaklepání okamžitě následovalo otevření dveří řekla jsem dost a na dveře šla zvenčí koule.Od té doby co jsem začala říkat na rovinu svůj názor nejsem zcela v oblibě,ale kdybych mlčela i já zbláznila bych se.Nemluvím o tom že stále nyní i s dítětem bydlíme v provizoriu,protože tchánovci rozhodli že podkrovní byt si můžeme milostivě přestavět až jeho a jejich starý (cizí) nájemník který tam bydlí zemře.Takže zatím máme dva malé byty mezi kterými běháme přes chodbu,protože když jsem dostala nápad že propojíme dva byty které jsou vedle sebe,tchyně rozhodla že se nic bourat nebude.Já už mám rozhodnuto že po mateřské chci shánět něco,kam odejdeme a to se zase hrozně diví proč chceme odejít když tady je barák jako k.... . V poslední době se některé věci zlepšili,muž už tolik času netráví s tátou na domě,což je mu pro změnu vyčítáno zase z jejich strany.Podotýkám že tchánovci nejsou nijak staří.Tchyně je "jen" o 20 let starší než já,ale byla zvyklá že vždy šlo vše podle ní a to já nemůžu vždy respektovat.Můj názor: mám to vyzkoušené,ale do konce života takhle žít nemůžu.Potřebuji svůj prostor o kterém si budu sama moct rozhodnout a nemít pocit že pořád musím poslouchat a respektovat někoho dalšího.
|
• |
9.5.2008 9:58:32
Máš naprostou pravdu,co radíš Lindě.Mám bohužel skoro stejnou zkušenost akorát,že o mého chlapečka jako babi nemá zájem kvůli mě,jen co dělám špatně,že je hubený,jak ho strojím,no prostě jen hledá chyby a pomlová mě.Jak ona vychovávala děti atd.Je to fakt peklo!!!Sotva vytáhnu paty už by tady byla za manželem a vyzvídala.Neustále za ním leze a cpe negativní názory.Takže hrůza.Radka.
|
• |
9.5.2008 9:52:56
Ahoj,
prosím Tě,jestli máš jakkékoli pochybnosti o vztahu tchyně-Ty,tchyně-dítě nebo vztah Tvého přítele s matkou tzv.opičí láska,nestěhuj se,vím o čem mluvím.Dostala jsem samé sliby,že se vše změní,můj muž,že bude stát za mnou,ne že by nestál,ale k ničemu to není.Chodí do práce a já jsem doma s malým a tchyní,máme společnou zahradu,peklo!Mysli na děti,že budou na té zahradě si hrát,vyrůstat,já bych volila a každému radila mladí a staří zvlášť.Dřív nebo později to nedopadne dobře,leda že bys neměla pochybnosti žádné a ni teď,což z Tvého dopisu nepociťuji.Přítel bude jistě stát za Tebou teď. Nechci tě ztrašit,mám špatnou zkušenost,jen Tě upozornit,taky znám lidi,kterým to klape. Radka. |
• |
7.4.2005 9:15:28
chci se zeptat bydlim s tchyni ktere je 80 let vse musi mit podle sebe bydlim s nimi 14 let deti mi nepohlidala jsem s nimi doma stale doma je to pry moje prace oni byly zvykly hospoidarit a jinou praci neuznavaji a nemuzem si udelat nic podle sveho ona s nami potom vubec nemluvi ani s detmi .JA uz nemam silu se porad pretvarovat a nic n me nebavi mam chut odejit a se vsim skoncit . prosim poradte co mam delat
|
• |
11.12.2004 18:02:37
Ahoj lindo a ostatní! chci přihodit moje zkušenosti aby mohly pomoct druhým, Evu a katku naprosto chápu a Ivaně závidím a tobě Lindo bych chtěla říct jak to vidím já. v dnešní mé zkušenosti bych jeho rodičům už nešla ani za nic zvlášť kdybych viděla to s tou neteří jak se k ní zachovala. já u manželových rodičů bydlím rok, to jsem stále chodila do školy a nebyl čas si s ní povídat a tak jsem se o víkendu dokázala dobře přetvařovat že je milá a super. teď už chodím do práce- prodávám ve večerce, a tak jsem celý den doma a tchýni a tchána už nemůžu vystát. klacky pod nohy mi nehážou, ale manžel je jedináček, a tak je na něj fixovaná, kdykoliv někam jede vždycky se mu narve do auta, a já už mám na něj pak zlost že neumí taky jet bez ní, abych se s ní dohodla jako může Ivana nepřipadá v úvahu vždy by byla uražená, navíc řeší jenom politiku a tak se pobavit o zahradě, dětech ( to mi jen vypráví o manaželovi), či počasí nebo jak se má- neexistuje. a tak si stěžuje manželovi že si s ní nepovídám. že mi máme soukromí vůbec nechápe, i když k nám moc neleze ale až budou děti tak se děsim toho nejhoršího, že budu neustále poslouchat jak se správně vychovávaj děti a že manžel tak vychovanej byl, neboť ona zastává názor a dělala to tak že když mimi pláče musí se celou noc houpat v náruči ať spí nebo ještě pláče- no potěš!navíc strašně kouří a tak to všude z ní táhne. myslím si a snad 100% i když neznám tvojí tchýni že jak se zachovala k té neteři tak se tak bude chovat dál a možná ještě hůř neboť budou vnoučata opravdu její. a žádná domluva nepomáhá, tchýně mají své zkušenosti a ty jsi začátečník a tak jim radit nemůžeš. já jsem totiž už tady v koncích a manžel do bytu nepůjde neboť čeká na ten rodinný domek že ho pak zdědí a proč by někde měl platit nájem. CHRANTĚ SI SVOJE SOUKROMÍ JE TO NÁDHERNÉ A CO JÁ BYCH ZA TO DALA!!!!!!!
|
• |
28.4.2003 11:08:43
...presne to co pises Ivanko ty se deje s mym zaludkem...moje situace se jiz zmenila a ja uz s "tchanovci" bydlim ale porad nevim jak si to v te hlave prebrat...kazdopadne rodina je rodina a mit kolem sebe ty nejblizsi-at uz moje nebo meho pritele a treba jednou manzela :-) - tak nad to asi neni...kort pokud se prihodi v zivote veci na ktere clovek nechce a nedokaze byt sam.... uvidime... zatim je to jak na houpacce - jednou jsem nadsena jindy chvili lituji... ale pracuju na tech nejlepsich vztazich v ramci moznosti...
|
• |
24.4.2003 13:49:17
Ahoj holky, uplně vám rozumím. Taky jsem se strašně bála bydlet s tchýní, dělalo se mi až špatně od žaludku, když jsem na to pomyslela. Ale chci vás uklidnit že vše dobře dopadlo. Bylo by příliš optimistické říct, že spolu dobře vycházíme, ale soužití je v pohodě. Zaujaly jsme neutrální postoj. Bavíme se spolu jen věcně a o důležitých věcech a jinak si jdeme z cesty. Manžel si s maminkou povídá poměrně srdečně, takže se necítí nijak odstrčená, ale stíhá se pobavit i se mnou. Její názory na výchovu dětí nekomentuji a snažím se vždy jen naznačit, že já to dělám jinak. A kupodivu to zabírá. Vlastně stačí nechat pohozený recept na stole o tom jak se vaří maso s "mraženou zeleninou" a mám ušetřeno hodinové kázání, že mražená zelenina přece není zdravá a dobrá. Prostě druhý den to má náš syn k obědu (babčka hlídá)i bez diskuzí. Jasně, že se musí snažit obě strany, ale zatím to jde dobře. Třeba, když se připravíš na nejhorší, bude to nakonec i lepší. Držím palce. I.
|
• |
18.4.2003 19:36:35
Milá Lindo,
plně souhlasím s Evou i panem doktorem. Jsem v podobné situaci, jen zatím odolávám. Moje tchýně je moc hodná ženská, ale bohužel moc fixovaná na mého manžela. Tím spíš, že žije sama a se svojí dcerou a její rodinou se nestýká. Hrozně ráda by bydlela s námi a plánuje, že se nastěhujeme do jednoho domku. Já se toho bojím, protože bychom absolutně přisli o jakékoliv soukromí. Moje máma bydlí 5 minut od nás a když chceme, navštívíme se nebo si zavoláme, ale nikdy k nám zbytečně nechodí. A taky by s námi nechtěla bydlet, protože ví, že by to vedlo ke konfliktům. Tchýně k nám několikrát denně volá, a to většinou kvůli úplným nesmyslům. Radši si nepředstavuji, co by bylo, kdyby bydlela s námi. Jednou se mne zeptala, jestli bych chtěla bydlet s ní a když jsem řekla, že si nejsem jistá jestli by to byl dobrý nápad, byla z toho jen uražená. Ona se moc ráda stará a já to cením, ale na druhou stranu mám ráda klid a soukromí a také svoji nezávislost. Teď je to ještě o něco horší, protože čekáme mimčo a tak se o nás stará dvakrát tolik. Jsem moc ráda, že nám finančně vypomůže a těší se jak bude vnouče hlídat, ale už jsme měli spoustu konfliktů ohledně starání se o dítě. Ona rodila naposledy před 30ti lety a podle toho mi radí. Ve spoustě věcí se neshodneme a obě se pak jen trápíme. Například vození dítěte v autosedačce. Ona je zásadně proti. Děti se prý vždycky vozili v náruči. Co dodat? Já snáším těhotenství velmi dobře a tak chodíme na procházky a děláme věci stejně jako dřív, samozřejmě s mírou a opatrně, ale je nám tak fajn. Jenže ona mne pořád peskuje, že bych tohle neměla a tamto taky ne. Nejradši by mne viděla doma na posteli. Bohužel, když se ohradím proti čemukoliv, naštve se a pak si stěžuje manželovi, že jsem zlá. A to jsem velmi mírná a opatrná, abych jí neublížila. Je dost přecitlivělá. Hodně jsem se rozepsala, ale snad Ti to aspoň trochu pomůže se rozhodnout. Vždycky se říkají vtipy o tchýních mužů, ale pro ženu je dle mého názoru tchýně vždy horší. Je to asi tím, že muž chce mít pohodlí a k tomu se jeho matka snaží přispět, aby si ho připoutala. Jenže pak to dojde tak daleko, že je mezi dvěmi ženskými jako mezi dvěmi mlýnskými kameny a ke klidu v rodině to nikterak nepřispěje. Držím Ti palce, aby vše vyšlo a jestli chceš, tak klidně napiš (beana@centrum.cz). Já budu odolávat jak jen to půjde:-))) Katka |
Další akce nalezte zde
Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.