Názory k dotazu Hlídání přes den

Přidám vlastní zkušenost:
Chodím do práce od dceřiných 5 měsíců. Nechtěla jsem být pryč každý den od rána do čtyř nebo do pěti odpoledne, ale mám to rozvrženo tak, že jsem 3 úplně celé dny v práci (od rána až do sedmi večer) a dva dny v týdnu jsem doma. A také o víkendu samozřejmě. Nyní jsou dceři dva a půl. Nepociťuji, že by hlídání mělo nějaký vliv na náš vztah, přestože se tři dny v týdnu vidíme vlastně jen tak 2 - 3 hodny. Dceru nehlídají prarodiče, ale dvě mladé chůvy (studentka a zdravotníá sestřička). Dcera je bere jako kamarádky a teší se na ně. Mám pravidlo, že pokud jsem doma, už nedělám moc jiných věcí, než, že se dceři naplno věnuji. Tedy děláme hodně společných věcí. Hrajeme si spolu, čteme si, zpíváme, ale také spolu třeba vaříme, pečeme, uklízíme. Hodně ji zapojuji, třeba jen tak, že při nějaké nutné činnosti si povídáme nebo mi pomáhá podávat kolíčky nebo si hraje a já její hru aktivně sleduji / komentuji, nebo kreslí a nosí mi obrázky apod.. Jsem prostě na ni naladěná. Když mám někdy "černé svědomí" :-), snažím se ho hodně rychle zbavit, protože je hlavně potřeba být v pohodě. Třeba si objednám úklid, abych nemusela sama a dceři věnuji dvě hodiny času navíc. Funguje to dobře. I když je to samozřejmě naročné a chybí mi třeba čas jen pro sebe... ale to už je jiná.