Názory k článku Schovánek 15: Vyhozené děti

Ahoj Lili, to máš těžký. Malé dítě do golfek dát nemůžeš, navíc když je to i živé dítě. To by pak bylo o úraz. I v obyčejné sedačce jsem dcerku začala vozit až v deseti měsících, protože do té doby v ní nedokázala klidně sedět a stoupala si , takže hrozilo, že se sedačka převalí. A k těm odrovnaným zádům bych taky měla jednu připomínku. Od narození nosím malou v šátku a všechno bylo v pohodě. V půl roce jsem začala používat i kočárek a když jsem ho hnedpři první vycházce táhla do schodů, ruplo mi v zádech. Protože nestíhám dojít si na rehabilitaci, tak je to v současné době takové všelijaké - jsou dny, kdy je mi fajn a dny, kdy záda cítím. Pokud mě záda bolí, daleko radši si vezmu dítě do šátku a udělám nějaký pevnější úvaz, než abych se vláčela s kočárkem. S kočárkem totiž vždycky dospěju k nějakému místu, které už nemám sílu zvládnout - schody, prudký nájezdy, kopec... Zrovna včera jsem projížděla pod dálnicí prudším sjedzem dolů a pak nahoru - můžu ti říct, že jsem cítila nejenom záda, ale i stehna a ruce. Od toho, jak jsem nejdřív vší silou kočárek brzdila, abychom neskočily šupem dole na jedné hromadě, a pak usilovně tlačila, aby mě kočárek nepřevážil a opět jsme nesletěly dolů. Takže rovnice šátek=zničená záda, kočárek=zdravá záda rozhodně neplatí. A co se týká závislosti dětí na matce, tak ani to bych nepovažala za jednoznačné. První dva měsíce se ode mne malá nechtěla hnout, ale pak si zvykla a naopak mi lidé říkají, jaká je nebojácná. Např. v půlroce jsem ji nechala v práci kolegyním (neznala ani prostředí ani holky) a zvládla to v naprosté pohodě a ani si snad nevšimla, že tam nejsem...
Sylvie

Taky jsem kojila ve dne v noci každé 4 hodiny.Když už mi připadalo,že to nikdy neskončí,tak jsem se jednou v noci vzbudila a s hrůzou zjistila,že Štěpán spí,ač už zaspal 2 kojení. A byl klid! (Jen do té doby,než si zase vymyslel něco jiného - "Pití,chci pití" - do 2 let,pak putoval do pokojíčku s lahví čaje a prospal celé noci. Přeji hodně trpělivosti a prospaných nocí.

Čau Jani,
při přečtení tvé odpovědi jsem se musela zasmát.Ani já zdaleka nevypadám na svých 25 - momentálně mi hádají max.21.Ale bohužel ještě se mi nesplnilo mé tajné přání:Nikdo mi neřekl,že mám pěkného bratříčka;-)).
Na poporodní zotavení jsem se ptala proto, že já jsem neměla zdaleka takovou "chuťovku" jako ty a rozcházela jsem to dost dlouho - možná to bylo i kvůli "skvělým" zážitkům na šestinedělí...
Mimochodem mému Tomíkovi je zítra 10 měsíců a ve vaku ho nosím znovu teprve dva měsíce, protože v poloze zády ke mně vždy spolehlivě blinkal,ať byl po jídle jak dlouho chtěl.Teď,když mi "sedí" na boku je to skvělé.
Brzy by se na rodině měl objevit můj příspěvek,tak si počti a budu ráda,když mi napíšeš svůj názor.Je to má prvotina na www,tak jsem mírně nervózní,jestli se to dá číst.
pa
iva

Ahoj Ivo,
Tomášek se den ode dne lepší, řve méně a méně a já jsem stále více otrkaná matka, kterou nějaká babka vševědka hned tak nerozhází :o) Možná je přitahuju tím, že vypadám o dost mladší, než ve skutečnosti jsem - a dát radu mladé matce, to si asi málokterá odpustí.
Z porodu jsem se zrehabilitovala báječně, už je skoro vše zapomenuto. V tomhle si to na nás příroda vymyslela skvěle. Při pohledu na Tomáška už přemýšlím, kdy mu pořídíme sourozence ;o)
Jana

Ahoj Pavlo,
Schovánek nejvíc plakal v postýlce v šestinedělí - tak jsem ho pořád nosila, chovala, spal u mě v šátku nebo u nás v posteli. POstupně jsem ho začala na postýlku zvykat. Když byl v dobré naladě, pokládala jsem ho do ní, když usnul v šátku nebo u nás v posteli - šup s ním zpátky do postýlky. Když ho nechám celou noc vedle sebe v posteli, špatně se vyspím, takže v zájmu zachování aspoň chvilek klidného spánku pro sebe jsem ho do té poslýlky vracela a vracela. Asi od třetího měsíce v postýlce leží a spí beze scén.
Stále ještě se moc nevyspím, přece jenom vyžaduje kojení po 3 až 4 hodinách, ale lepší se to, asi si zvykám :o)
Jana