Tak to znám ...

Ahoj Jano,
když jsem si přečetla tvůj příspěvek, tak mi to nedalo a musím k tomu taky něco napsat. Mám se svojí Karolínkou naprosto stejné zkušenosti, postýlku bere jako trest, v kočárku se jí většinou líbí, ale to ukládání do něj, hrůza, nikdy to nejde bez řevu. Když jí mám na ruce, tak to je v sedmém nebi a usínání se bez toho samozřejmě neobejde, naštěstí máme plné pochopení taťky, takže se střídáme v houpání a vůbec ve všem. Teď jí je 6 měsíců a váží 8 a půl kilo a šátek máme už objednaný ;o)), nejdřív jsme si pořídili klokanku, ale výrobci jaksi pozapoměli na dítka větších rozměrů a klokanka jí byla samozřejmě malá. Dneska lituju, že jsem si šátek nepořídila dřív, už jen proto, že mám za sebou dvouměsíční rehabilitace a ještě tomu není konec. Každopádně tobě i Schovánkovi přeju hodně štěstí a jak sama vidíš řady "ošátkovaných" maminek se neustále rozrůstají.

Lenka