Názory k dotazu Uspávání dítěte na rukou

Ahoj Jano,
nejsem odborník, ale máme naprosto stejnou zkušenost s usínáním syna.Vím, že jste zkoušeli všechny rady na uspání (tak jako my - nechat vyplakat...) a proto jestli mohu poradit: VYDRŽTE. Nezvykne si na to nebo jsi už viděla nějakého člověka, byť i dítě, aby usínalo v náručí? Je pravda, že náš syn začal usínat v posteli až po druhém roce (do té doby, jsme ho na spaní uhoupávali v přenosné tašce :o). A myslíme si, že jsme pro něho udělali to nejlepší. Dnes - bude mu 5 let usíná beze strachu a v naprosté pohodě sám. Panu doktorovi se asi tato odpověď nebude líbit, ale nikdo není stejný - na každého neplatí „jakási pravidla". Přeji Vám spokojeného a zdravého potomka.
Jarka

Máme podobný problém. Syn nedokáže sám usnout v postýlce. Bohužel nepomáhá ani chování v náručí, takto se nám podařilo ho uspat jenom několikrát a to za dost dlouhou dobu. Usíná jenom v kočárku, nebo ve vozíku, a opět mu trvá poměrně dlouho, než se mu podaří tzv. zabrat. Čím je unavenější, tím hůř usíná, začne plakat, pak to zkusí znovu, je to ještě horší a nakonec brečí, až se zalyká a sotva popadá dech. I když se mi podaří vystihnout okamžik, kdy začíná být unavený a položím ho klidného do postýlky, není to k ničemu. Tichým hlasem mu vyprávím, on poslouchá, ani se nepohne. Vydrží to třeba půl hodiny a pak se rozbrečí. Nezbyde mi, než ho "uvozit". Dudlík odmítá a zatím jsem nenašla způsob, jak ho naučit usínat jen v postýlce. Zkoušela jsem i drsné metody - nechat ho plakat do vyčerpání, ale bez výsledku. Bývá unavený po dvou hodinách bdění (ve dne), když ho pak nechám další hodinu brečet, musím ho nakrmit a u kojení krásně usne. Večer jsem ho jednou nechala brečet hodinu a půl, rvalo mi to srdce, ale doufala jsem, že to pomůže. Po té hodině a půl, když už měl uslzený celý obličej, jsem to už nevydržela - usnul mi v náručí do minuty. Nevím, co budeme dělat, až z vozíku odroste (už teď se tam vejde akorát), takže pořád doufám, že se to časem nějak samo spraví.
Dělám to teď tak, že vždycky zkouším, jestli se mu nepodaří usnout samotnému, a pokud začne plakat, dám ho do vozíku. Možná by se po několika probrečených večerech, nebo třeba taky po několika desítkách probrečených večerech, naučil usínat v postýlce, já to ale nehodlám zkoušet. Někdo by mě musel přesvědčit, že to skutečně bude účinkovat.

Myslím si, že je to jedinečná záležitost mezi vámi a synem. Měla byste sama vicítit, jestli je to pro vašeho syna zásadní věc. Je ještě hodně maličký na tak "drsné" odvykání.