Názory k článku Porod doma v Čechách (v Praze)

Jano, přestože vás osobně asi neznám, tak vám chci poděkovat za to, co děláte. Všechny své 4 děti jsem porodila "normálně" v porodnici u Apolináře a všichni (zejména porodní asistentky) na mě byli milí a hodní. dvojčata jsem rodila císařem (zde by porod doma asi ani nešel) a posledního syna jste mi (vy, osočovaný lékařský personál) zachránili na poslední chvíli, když jste během porodu - díky monitorování jeho srdíčka - zjistili, že vše není v pořádku a urychlili porod. Neumím si představit, co by se dělo, kdybych rodila doma...
Je to na volbě rodičů, ale měli by si uvědomit i riziko do kterého se pouštějí (zejména u nás v Čechách, kde porody doma nejsou běžné). Dříve se sice opravdu rodilo "na poli", ale to byly ženy ve zcela jiné fyzické kondici a také se počítalo se "ztrátami". Proto bych ještě jednou chtěla vyzdvihnout ty PA, které i v porodnicích dokáží cítit s rodičkami a být milé a nápomocné. Díky Vám!

Ahoj Semi,

možná už někdo odpověděl, zatím jsem reakce nepročítala, ale článek o porodním domu jsem sem před týdnem přetiskovala, určitě se dá najít vyhledáváním.

Porodní dům by měl fungovat na Jižním městě, v bývalé školce v Hrabákově ulici, a to od jara příštího roku. Letos na podzim by tam měli mít týden otevřených dvěří :o)

Problém je, že jak jsem pochopila, zatím stále nemají lékaře :o( a vzhledem k pohledu na porodní domy, jaké dost velká část pražských porodníků zastává, a samozřejmě vzhledem k pověsti, jakou paní Štromerová mezi nimi má :o((( (když jsem cca před dvěma lety byla na konferenci o porodních domech, jeden lékař z Podolí řekl, že přeci není problém, aby si ženy vodili vlastní porodní asistentky do nemocnic - ha,ha,ha, já to zkusit chtěla, a asistentka by se mnou byla víceméně v roli jakéhokoli jiného laického personálu - a na to buď as. Štromerová nebo as. Königsmarková zareagovala, že když se na tuhle možnost se svojí klientkou ptaly ony, byly u nich odmítnuti. Lékař nepokrytě přiznal, že JE DVĚ samozřejmě do nemocnice nepustí...) jsem teda MÓÓÓC zvědavá, jestli nějakého seženou. A to, samozřejmě, musí, jinak by nemohli normálně fungovat :o( No ale tohle je můj soukromý názor, pokud informaci pustili do tisku, asi už něco v jednání mají... Uvidíme.

S.

Lukáši, to ale jedeme pořád dokolečka o tom samém.

1. "Kde by tedy měla žena rodit? Můžeme bezpečně říci, že žena by si měla zvolit místo, kde se cítí bezpečně, a na takové periferní úrovni, kde je dostupná náležitá péče (FIGO 1992). U těhotných žen s nízkým rizikem to může být doma, na malé porodnické klinice nebo v porodním centru ve městě, a možná i na porodnickém oddělení větší nemocnice. Musí to však být místo, kde bude veškerá pozornost a péče soustředěna na její potřeby a bezpečí, a které bude co nejblíže jejímu domovu a kultuře. Jestliže se má porod uskutečnit doma nebo v malém periferním porodním centru, měl by být v rámci příprav na porod sestaven plán pro případné převezení do řádně vybaveného zařízení."

To nejsou moje slova, to napsali lidé, kteří přeci jenom toho o porodnictví vědí víc než já. Co je na tomto doporučení zavádějící a k nepochopení? KUpodivu ve světě (Německo, Velká Británie, USA, Austrálie, Rakousko atd.) to tak funguje. Dost dobrý důvod k tomu, aby tato možnost byla i v Čechách, pokud po ní ženy touží, a jak je vidět, tak touží. Tím spíš, že v porodnici, jak jsem ji poznala já, rozhodně nebyla pozornost soustředěna na mé potřeby (vůbec žádná, natož veškerá) a co se bezpečí týká, tak ani na to ne. I když to je samozřejmě věcí diskuze, lékař by určitě tvrdil, že pro mé bepečí dělali maximum, já jsem toho názoru, že spíš problémům nahrávali.

2. Že doma mohou vzniknout situace, které není možné zvládnout, jsem přeci psala a to několikrát. Čti pořádně. NIcméně doma se rodí, rodilo a rodit bude, a já jsem přesvědčená, že fungující systém porodní péče s různými variantami je pro ženy bezpečnější, než současné riskování - buď to vyjde a nějakou PA k porodu doma seženu, ale v případě komplikací mám smůlu, protože lékaři odmítají spolupracovat, nebo to nejvyjde a risku porod bez jakékoli odborné pomoci.

Mimochodem, když se podíváš na seriál o porodech doma, zařadila jsem do něj i rozhovor s Darinou, ačkoli její porod nebyl až tak typickou ukázkou toho, jak by měl porod doma probíhat. Nebylo to z nouze, Darina sama mi nabízela kontakty na další její přítelkyně, ale mně se líbilo právě to, že její příběh ukazoval, že průběh nemusí být až tak růžový. Kdybych věděla o někom, kdo po porodu doma měl vážné problémy, napsala bych i to, ale nikoho takového neznám. Jeden lékař z jedné pražské porodnice tohle téma nadhodil, že ví o několika takových případech, a když jsem ho požádala o nějaké bližší info (ve smyslu jaké to byly komplikace, zda porody probíhaly za asistentce PA nebo zda ženy rodily na vlastní pěst atd.), tak se odmlčel a už se mi neozval. Z mé strany snaha byla.

3. Že je nemocnice bezpečnější neuznám, obzvláště ta česká stále ještě není. Nadužívání péče může mít zrovna tak špatné následky, jako když péče není. Lékařský model porodu, tak jak stále ještě v dost nemocnicích funguje u nás, se skládá z praktik,která jsou WHO označena coby nedopourčená, jpříp. škodlivá. Netvrď mi, že to tak není, před dvěma lety jsem si v Praze vybírala vhodnou porodnici a ŽÁDNÁ z nich mi nechtěla zaručit "přirozený porod" (neboli porod doporučený WHO), ve všech chtěli do porodu zasahovat. Pokud vím, nemocničním porodům se zejména vytýká větší množství léčebných zásahů, než je běžné při porodech doma nebo v porodním domě, větším rizikem infekce a menším zájmem personálu o rodičku a její psychiku, zato zvýšeným zájmem o přístroje. Opět, není to nic, co bych si vymyslela, jsou to věci, na které jsem porůznu narážela a byly u toho i odkazy na konkrétní studie (a kterým jsem coby zdravotník nevěnovala patřičnou pozornost, připadaly mi přehnané, takže možná právě proto "někdo" chtěl, abych si na vlastní kůži vyzkoušela, že mohou mít pravdu). Zkrátka to, že v nemocnici se dají vyřešit některé komplikace, které by se doma staly osudnými, je jenom část pravdy. Ta druhá část je ta, že v nemocnici mohou vzniknou komplikace, které by doma pravděpodobně ani nevznikly, což se též může stát osudným. V žádném případě jsem nikdy nezpochybňovala bezpečnost nemocnice pro ženy s rizikem.

4. Nesnažím se dokázat nic. Pouze cituji lékařský názor , který je evidentně jiný, než ten tvůj, a který evidentně nechceš slyšet. Nejde mi o nic jiného, než aby si i čeští lékaři konečně uvědomili, že pokud existuje dva či více lékařských názorů, byť vzájemně protichůdných, měla by mít rodička právo se sama rozhodnout, který z nich jí vyhovuje víc. Ovšem pokud lékaři zamlčují, že existuje i jiný názor a nejsou schopni ho vysvětlit nebo ho dokonce zesměšňují, těžko se dá předpokládat, že by od nich žena získala informace, na základě kterých by měla možnost se sama rozhodnout.

5. "Ženy, které se rozhodnou pro porod doma by to měly učinit po zvážení všech rizik, poté co je někdo důkladně a objektivně informuje." - to jsou tvá slova a já s nimi souhlasím. Jenže viz bod 4. Co s tím? dokud informace, které tady třeba šíří Ed od své porodní asistentky nezačnou říkat i čeští lékaři, nebude žena "důkladně a objektivně" informovaná. Mimochodem, pokud jsem Evu odkázala na Edinu PA bylo to proto, že pro mne, pro tebe a pro další české lékaře je moderní porod doma něco, o čem jsme slyšeli či si o tom něco přečetli. Ovšem pro Edinu PA je takříkajíc "denní chleba", něco, v čem se běžně sama pohybuje, s čím má dlouholetou osobní zkušenost.

6. Lukáši, promiň, ale přesně to, cos mi teď napsal, bylo něco, co mi v porodnici šíleně vadilo - každý předpokládal, že jsem naprostý pitomeček, který si přečte něco, čemu nerozumí a chce to. Za prvé například na příručce na stránkách HAMu nic nesrozumitelného nevidím, a pokud ji tady cituji, dělám to zejména proto, že je psaná srozumitelněji, než třeba "Efektivní péče..." kterou jsem si pročítala v těhotenství a ze které jsem opravdu dost věcem nerozuměla, nicméně ve které bylo uvedeno prakticky to samé, jenom nebyla orientovaná pouze na fyziologické porody. Jenže - jakožto člověk, který má aspoň minimální inteligenci, se na nejasné věci dokáži zeptat (a tady mám výhodu, že jsem nebyla odkázaná jenom na informace českých lékařů, ale též i holandské PA, takže jsem mohla porovnávat), a možná mi to nebudeš věřit, ale dokonce si dokážu i utřídit informace.

7. "Rodinné katastrofy" jsem zmiňovala proto, abych ukázala, že ne každý musí uvažovat stejně jako ty. Nebagatelizuji, prostě je to můj pohled na svět. Proč bych svůj pohled měla násilně měnit jenom proto, že se to hodí skupině lékařů v ČR? Víš, přála bych ti někdy slyšet naše chirurgy, když se baví o "jednodenní chirurgii". Pomalu se až divím, jak je možné, že jsem já sama takové operace přežila, a to prosím v době totality, kdy telefon a auto rozhodně nepatřilo k běžnému vybavení domácnosti, aspoň ne té naší, i když u někoho ze sousedů bychom snad pomoc našli... TO, co říkají čeští porodníci, mi v kontextu s informacemi ze zahraničí připadá značně obdobné.

Čímž definitivně končím diskusi s tebou na téma "porod doma a v porodních domech". Je to stálé opakování, kdy ty omíláš to samé, já omílám to samé, a nepřináší to žádný efekt.

S.

Ahoj Evi,

díky za gratulaci :o)

Kde rodit - toť otázka. Mně by nejvíc vyhovovala péče, jakou v zahraničí poskytují porodní domy. Celé těhotenství docházet do místa, kde budu v péče skupinky dvou - tří porodní asistentek (prenatální vyšetření, cvičení, kurzy), s jednou z nich porodím a pár hodin po porodu s dítětem odkráčím domů, kam za námi bude v první dny docházet asistentka. Domů se tak ženu proto, že už starší dcera je poněkud žárlivější a já nevidím žádnou výhodu v tom, že bych jí měla na pět dní zmizet z očí, a pak navíc přitáhnout "vetřelce". Prostě věřím tomu, že se s novým prckem sžije líp, pokud tomu nebude předcházet násilné odloučení ode mne.

Mno, a porodní dům začne v Praze fungovat krátce poté, co porodím, takže ten zatím z výběru vypadává. Pozvat si PA domů, to taky nepůjde, protože bydlíme v baráku s papírovými stěnami a kolikrát mám psychické zábrany i třeba milovat se v hluboké noci, kdy se všechno všude rozléhá. Neumím si představit, že bych tady měla hekat, funět, naříkat nebo dokonce křičet. A porodnice - v Praze není jediná, kam bych mohla přijít a s důvěrou se svěřit personálu. Jasně, při prvním porodu jsem si docela dost ústupků vyhádala, teď už jsem o porod zkušenější a věřím tomu, že bych jich vybojovala ještě víc, ale na druhou stranu - mám pocit, že jsem od posledně strašně slaboučká a NECHCI s někým válčit kvůli naprostým pitomostem, nehodlám znova poslouchat, že jsem nenormální, jenom proto, že mi vyhovuje "přirozený" porod. Nemám náladu pečlivě hlídat každý krok personálu, abych stihla včas zakročit. Nevím, možná mě tahle slabost přejde, možná souvisí s tím, že jsem v prvním trimestru a tudíž hóóódně unavená, doufám, že ta únava mě přejde a třeba mě spolu s ní přejde i ta psychická únava. Z hlediska samotného porodu se jako ideální jeví Vrchlabí, tím spíš, že třeba názory na porod od primáře Kavana jsem měla možnost poznat na konferenci o porodních domech a asistentka Konvalinová (?) vede poradnu na stránkách HAMu, jejich názory prakticky souhlasí s tím, co bych při porodu ráda já. Jenže na druhou stranu - zas si neumím představit, že bych měla ve Vrchlabí porodit, a pár hodin na to sednou do auta a strávit několikahodinovou cestu do Prahu (navíc v zimě, kdy mi sjízdnost silnic nikdo předem nezaručí), kde bych byla bez následné odborné pomoci a mohla se jenom dohadovat, zda můj a mimískův poporodní stav je v normě nebo ne... A já jsem takový potenciální hypochondr - čím víc toho o komplikacích vím, tím víc je na sobě hledám :o)

No prostě jsem ráda, že mám ještě půl roku na přemýšlení, co, jak, kde a s kým.

S.

Ale zájem o ambulantní porody je malý proto, že ačkoliv jim spoustu peněz ušetříš, musíš porodnici zaplatit několik tisíc korun. Jen za to, že tě pustí dřív, nemusí se o tebe starat a tak. A ještě tady moc nefunguje služba PA, které by tě přišly zkontrolovat domů, případně se taky platí. Ach jo.
Pepa