bludibuk |
• |
27.11.2014 13:45:21
Vše trefně vystihující video"
http://www.youtube.com/watch?v=60wZBMRUt0Q |
Anna |
23.1.2009 12:38:53
Take bych rada rodila doma, a chybi mi takovy ochotny pediatr, jakeho mate Vy. Prosim pokud se sem jeste po letech podivate, napiste mi jmeno vasi detske lekarky. Jsem totiz take z prahy 6. Dekuji moc. Anna
|
Kateřina |
• |
27.8.2007 11:07:44
děkuji moc za váš příspěvk. Téměř okamžitě po otěhotnění jsem se rozhodla pro porod přirozený a jelikož v lednu to do Vrchlabí asi nezvládnu, vypadá to na porod doma s asistentkou z CAP. K tomuto rozhodnutí mi velmi dopomohl pobyt v Motole na gynekologicko konzervačním oddělení, kdy se mi ve třetím měsíci doma udělalo zle, zavolala jsem si záchranku a protože bydlím na Praze 5, převezli mne do motola. Páni ze záchranky byli super, drželi mně, když viděli, že nemůžu chodit..ovšem jen co odešli a nehali mně na příjmu, nastala hrůza. Swestra i doktor na mne štěkali otázky, ale mně bylo tak zle a neustále na omdlení a na zvracení,že jsem ani nemohla mluvit, natož si po 4 mšsících vzpoenout, kdy jsem měla naposled menstruci. Následoval řev: jaktože to nevíte? a ste vůbec těhotná? nahlas, neslyšim!mne neustále nutili opakovat údaje,které jsem jim dávno řekla. Dotazy typu: ste vdaná? a s kym teda žijete? Sama. a adresu příbuzného ( dala jsem jim adresu babičky) a vy teda bydlíte u babičky? ne,sama...byly dost ponižující a zbytečné,hlavně mi bylo pořád hůř a hůř, sestra mne poslala pro moč a já jen tak tak došla na záchod po svých..následovalo vyšetření neurvalým doktorem s větami typu: co brečíte? nebrečte!to, že mi je stále hůř a sotva lezu, nikoho nezajímalo. Dnes jsem přesvědčená,že zle mi bylo hlavně z nic...následoval pobyt na pokoji,kam v noci s pravidelnými ranami dveřmi vtrhávala sestra, dali mi infúi, aniž by mi řekli proč a s čím, nikdo nevěděl, co mi je a když se asi o půlnoci objevil doktor z příjmu, zeptal se mne, jak mi je. řekla jsem, že když zvednu hlavu,je mi na omdlení.Tak ji nezvedejte! jak mám dojít na záchod, mi nikdo nevysvětlil...
vše pokračovalo dál s tím, že nikdo neví, co mi je a infuzi mi pro jistotu budou dávat dál, proti nevolnosti jsem dostala čípek. To byl další problém- ohlásila jsem alergii na laktózu a další bílkoviny, ovšem jídlo jsem dostala s těmito alergeny a v čípku byl taky alergen. Když jsem si stěžovala, zahřměla sestra:no, čípek jste odmítla, tak vám bude špatně...z jídla jsem dostala zácpu a alerickou reakci, kvůli které jsem musela zůstat v nemocnici ještě déle... zkrítka, vrátila jsem se v horším stavu než ve kterém jsem tam jela, nikdo stejně nic nezjitil a hlavně jsem viděla, jak se chovají k matkám, které tam odrodily, jak odvážejí miminka na noc a že tam pobíhá jediná nepříjemná sestra...a rozhodla jsem se, že do Motola už nikdy....zvlášť ne rodit...jen doufám, že nebudu mít komplikace a že mně tam nepřevezou, Motol je evidentně oblíbený...při čtení článku jsem se musela smát, bylo to přesné... |
Alena |
• |
9.10.2006 22:24:04
Asistovala jsem u mnoha jednoduchých i komplikovaných porodů. Nikdy bych si však nevzala na svědomí přesvědčovat budoucí maminku aby rodila doma. V případě komplikací vám osoba která vedle sebe nemá tým sehraných odborníků a patřičně vybavený porodní sál nepomůže. Uvědomte si že se jedná o život vašeho dítěte. Porod není počítačová hra. Nikdy se nemůžete vrátit a začít znovu.
|
23.9.2005 18:34:39
Lucko to je hrozně moc smutný:-( je hrozný jak se taky může rodit.Ale tohle doufám už se jen tak nestává.přece jen jsi rodila před strašnou spoustou let.Ale je škoda,že v tobě zanechal porod tvé dcerky tak smutné vzpomínky.br:-( Přitom stačí jen trochu se do člověla vcítit že.Držím palce at je brzo miminko v bříšku a pak krásný a úžasný porod:-))
|
Lucie, jedna 14,5 dcera |
• |
23.9.2005 17:33:17
Děkuji Janě a Radovanovi za tenhle příspěvek.Rodila jsem před 14 lety v Motole a mám obdobné vzpomínky.Tehdy jsem byla 17 leté děvče.Ráno jsem si již se slabými porodními bolestmi odběhla na závěrečné zkoušky a pak šup do Motola.Dlouho jsem čekal na vyšetření a potom mi bylo sděleno, že domů se už nedostanu.Moje tehdejší spolužačka popadla mé věci, klíče od bytu a slíbila, že bude informovat mou rodinu, protože nikdo z personálu nebyl ochoten to udělat.Byla jsem vyklepaná.Šoupli mne na vyšetřovnu, oholili, dali klystýr a nechali ne v místnosti o velikosti tlusté nudle pochodovat sem a tam.Nevěděla jsem co dělat, nikde nikdo.Nikdo neodpovídal na moje otázky.Neměla jsem přehled o čase a místností létal obrovský komár.K večeru a to jsem poznala jen podle toho, že se začlo stmívat mne sestra zavřela na pokoj, kde jsem opět byla sama.Měla jsem žízeň a hlad.Lehla jsem si na postel a na chvilku usnula.Vzbudila jsem se bolestí.Nikde nikdo nebyl.Vyšla jsem na chodbu a těkala očima, ve snaze někoho na sebe upozornit."Musíte počkat!"...řekla sestra, ale jak dlouho ještě??Byla jsem zoufalá, bezradná, vyplašená, vystrašená.Opět jsem byla vyšetřena a sestra mne thla na porodní sál.Mému zraku neunikla otevřená paštika a v ní zapíchnutý skalpel.Vylezla jsem na porodní sál..a ležela na stole jak raněné zvíře."Neumíte dýchat??"...křičela jedna ze sester.Přála jsem si ať je to za mnou.Pak přišel tlak.Volala jsem na sestru,Pan doktor seděl otočen ke mně zády a svačil.Přiběhla sestra a volala doktora...ten hodlal dosvačit.Křičel na mě, že nemůžu tlačit.Já neděla nic co by mi neřekli, ale miminko se dralo na svět přímo kosmickou rychlostí.Než si natáhnul rukavice, tak jsem si vyslechla pár jízlivých poznámek.Holčička se narodila rychle.Měla 3100kg a 49cm.Pak došlo na šití."Držte!Se nám šprajcla ruka, tak musíme víc šít!"Pak už si nepamazuju zhola nic.Probrala jsem se na chodbě, s horkou ovesnou kaší na lehátku.Neměla jsem sílu jíst.Další šok byl, když jsem byla dovezená před pokoj."Slezte!"...ale jak???..Vysoký vozík a mezi nohama vložky a nachumlané hadry."Slezte!" Ani nevím, jak se mi to podařilo.Ráno nastal další šok.Byla jsem vysílená.Nebyla jsem po snídani, slabá jako moucha.Přišla sestra z noci a zavelela.Celou cestu chodbou rozdávala příkazy a já se za ní plazila po čtyřech."Kdo se nevysprchuje , nedostane dítě!"..Dojít do sprchy bylo nemožné.Mžitky před očima, pocity omdlení, totální vyčerpání a slabost.Přiběhla sestra sebrala dítě a zakřičela:"Nebyla jste ve sprše, nic nebude!"Aspoń podívat.Nebrala ohledy na moje námitky.Musím přiznat, že jsem byla šťastná, že jsem tenkrát po sedmi dnech Motol a její porodnici opustila a nohli jsme se s manželem s dcery radovat doma.Do Motola bych rodit nešla už nikdy víc.Vím, že je to o lidech, ale ženy před porodem jsou citlivé a nemělo by se proto s takovou ženou zacházet jak s hadrem.Příště a doufám, že to bude brzo...budu starší maminka a nenechám si nic líbit!!!
|
veronika |
• |
22.2.2005 10:13:02
Mila Jano,
prectete si prosim jeste jednou muj prispevek, pripada mi, ze jste vubec nepochopila o cem byl clanek a na co byla moje reakce. Pokud tvrdite, ze doktori v nemocnicich jsou ozralove, je to vas nazor, ja osobne jsem se jeste s ozralou v doktorskym plasti nesetkala. |
Lida +2 |
• |
15.2.2005 18:26:42
Jano,
jenom poznamka k vyspelym spolecenstvim a prevoz sanitkou do nemocnice - ziji v UK, kterou castecne povazuji za vyspele spolecenstvi, ale ze by byla samozrejmost, ze by rodicku vezla sanitka do porodnice, to teda neni. Pouze snad v akutnich pripadech, kdyby ji porodni baba zavolala, ale to by byla odvezena do porodnice, ktera je bud nejblizsi a nebo do porodnice o ktere rozhodnou sanitaci, ze ma volno. Ja jsem u sebe nosila poslednich par tydnu telefoni cislo na "soukromou" sanitku, kdyby neco a manzel byl pryc a nemohl me odvezt autem. A k tomu samozrejeme prislusnou castku v hotovosti na zaplaceni. |
Jana |
• |
15.2.2005 17:17:29
Myslite prenechat potrebnejsim jako napriklad: ozralum, kteri personalu sanitky za projevenou peci namlati. Nebo spatne se stravujicim, zhuntovanym,kouricim, obeznim obcanum, ktere nakonec postihne infarkt nebo mrtvice. Nebo obcanum po autonehodach, ktere byly zpusobeny neprimerenou rychlosti nebo pod vlivem alkoholu, nebo fodbalovym fanouskum, kteri nebyli spokojeni se svym muzstvem a proto dali pres drzku tem druhym... Ja osobne bych take radeji v pripade nutnosti po porodu doma dojela do porodnice vlastnim autem. Ale rozhodne bych neodpirala rodici zene a jejimu rodicimu se diteti prevoz sanitkou do porodnice, tak jak je to zvykem ve vyspelich spolecenstvich. Vas nazor me udivuje.
|
veronika |
• |
15.2.2005 15:12:03
Nerada bych nekoho urazila, ale pripada mi primo vice nez nezodpovedne rodit doma. Zajimalo by mne, co by rodice delali, kdyby nastali vazne komplikace, pak je kazda minuta draha!!! a v ten okamzik i prevoz do nemocnice muze trvat prilis dlouho.. Divim se, ze stale spousty lidi chce takto harazdovat se zdravim a co se tyka prevozu na Bulovku.. dovolte mi jen reagovat, ze zachranna sluzba je skutecne zachranou sluzbou, ktera denodenne zachranuje zivoty lidi, kde je opet dulezity cas!! Tim, ze jste bezpodminecne trvali na prevozu jinam zabirate vuz, doktora a dalsi personal, ktery muze zachranit zivot dalsim lidem.. Pokud jste na tom tak moc trvali a uz jste riskovali porodem doma nevim, proc jste nejeli svym autem!!!
|
Další akce nalezte zde
Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.