| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Kontakt rozvedeného otce s dětmi

[<<Předchozích 70] Příspěvky 7180 z 86 [Dalších 6 >>]
Marek
  • 
8.12.2004 17:08:44
Se svou bývalou přítelkyní mám syna.Soud mi určil výživné,které řádně platím,ale styk s dítětem mi určen nebyl.Nemohu se s ní však domluvit,dělá mi potíže,vyhrožuje dalšími soudy atd.Určila si jednu hodinu ve středu a v neděli v její přitomnosti.Podle mě však na to nemá právo,k domluvě nedošlo,já s těmito termíny nesouhlasím,protože mi nevyhovují.Jsem bezradný,nevím co dělat,syna chci vidět častěji,chci se mu věnovat.Můžete mi někdo poradit co dělat??
Miruš
  • 
8.12.2004 11:44:55
Ahoj Ireno,
jsem take coby bezdetna. A taktez muj manzel ma dite z prvniho manzelstvi( vlastne plati na dve, ale o tom pozdeji...). Co se tyce tchanovcu, mam to stejne, ba, jeste horsi, proto ze bydlime v tchyninym dome. Od zacatku naseho souziti s manzelem si tchanovci dovezli milovanou vnucku, pohralu se s ni chvili, a predali ji nam. Po celo dobu se staram o jich milovanou vuncku jenom ja. V zivote nas tri nepozvala tchyne na obed. A kdy z jsemji jednou rekla :proc se mam starat jenom ja, tak mi odpovedela: chlap to bere tak - pokud se jednou ozenil, tak ma na to manzelku. Svoje dite jsme si nemohli poridit z financich duvodu, a tak 5 let zijme bez deti. Ja vlastne jsem jenoum uklizecka, kucharka, sluzka a ta spatna snacha a spatna macecha. Spocatku nam byvala ne chtela davat dite( chtela jenoum nastvat manzela a zarlila - chtela nam to pokazit - chapu to), pozdeji, kdyz videla, ze nam to klape, zacala nam co by vnucovat to dite. Sama si za tu dobu poridila talsi tri deti. Jeji manzel prevazne je bez zamestnani - nemusim popisovat jich financni situaci. Manzelovu dceru vyuziva jeno na hlidani deti, veseni pradla atd. Po kazde, kdyz prijde manzelova dcera k nam, tak chce byt s ta tkem. Loni byvale " socialka " chtela vzit manzelovu dceru( pry ji tyranovala matka s otcimem). Potom se to uklidnelo. Za chvili znovu byly problemy. Tak jsem nabydla manzelovi, abychom jsme si vzali jeho dceru soudne. Soud nam to odmitl, pry nemame podminky. Musim take rict, ze pokud jsem si brali na vikendy, tak babicka s dedeckem mluvili jenom o vnucce, vlasne cely svet se toci kolem vnucky. Kdyz jsem si zadali do sve peci, tak tchanovci se branili rukama-nohama. Tak co? Co si otom myslete? Vim, jak tchyne za zady rika, ze vnucka patri do ustavu, ale manzelovi rika, jak si ma brat a vychovavat. Ireno, tvuj manzel si nemuze vidat se synkem, a jses z toho nestastana. Predstav si pokuby si homohl brat. Tchanovci se rovnez budou zajimat o sveho vnuka, mozna jeste vice, protoze budou, jak se rika "na koni". Ty bys musel kazdy rok hledat spolecne darky pod stromeckem s cizim ditetem, chodit na pout, kupovat s manzelem darky pro jeho syna a td.
My tez planujeme sve dite, a tak mama z toho strach...

Jo, malem bych zapomnela. V prubehu rozvodu byvala porodila dite se svym novym pritelem( s manzelem uz nebydleli), ale dite je napsano na jeho jmeno a platit musi. Statni zastupitelstvi zkousku odmitlo, pry neni to v zajmu ditete.

Ireno, budu cekat odpoved.
Petr , dvouletý syn
  • 
10.11.2004 18:11:25
Ahoj Marcelo,
nechci se hned zastávat táty Tvých dětí, ale není to taky trochu ekonomická a časová záležitost, když teď žije tak daleko? Myslím, že na tohle při rozpadu rodiny nikdo nemyslí. Já jsem třeba finančně na dně a to nevydělávám zas až tak málo. Pravda o to víc má můj synek, doufám. Chtěl bych s ním být častěji, ale i přes tu situaci, kterou jsem popsal ve svém příspěvku, to mám 100km ( za jeden víkend je to 4OO) a to taky něco stojí. Potom, čím častěji, tím nákladněji. Nejde o to, že bych na to nechtěl dát, ale není, kde brát. A jistě víš, jaké to je, když se nová rodina staví na nohy. Nevím jak to bylo u vás, ale můj obecný názor na tuto záležitost je takový, že ženy vezmou dítě (děti), chlap ať platí, ať mají z čeho žít a jdou si do svého světa nespoutané nezávislosti, zpravidla ve zlém (aspoň na začátku než jim to všechno dojde). Možná jsou muži hrdí na sebe tolik, že než aby přiznali, že by je takový způsob života zrujnoval, raději se o děti nezajímají. Však, zpravidla, rozvody a rozchody jsou o tom, že vyhraje žena. Ale jak by to na světě vypadalo, kdyby se poměry obrátily. Znám případy, kde jsou děti u táty a stejný problám se řeší opačně. A navíc, kdo z našich nových partnerů, hlavně z žen, je ochotný strávit tak častou komunikaci a vztahy k minulosti svých druhých partnerů, když si zakládají nový rodinný život?
Prostě:

JAK SE RODINA JEDNOU ROZPADNE JE TO PRO VŠECHNY JEJÍ ČLENY,slušně řečeno, V HÁJI.

A pokud nenajdou společnou řeč ani potom a nevrátí se k sobě, nezbývá než se s tím smířit. I když to potom bolí hlavně naše děti.

Strašně se mi líbí věta, kterou jsem našel na těchto stránkách:
První povinností otce k dětem je milovat jejich matku. A naopak.
Kdyby to tak všichni ctili tak neřeším takové zlo které se mezi mužem a ženou stále stupňuje.

Krásný čas všem

Petr

Marcela, dcera 10 let, syn 17 let
  • 
4.11.2004 17:06:06
Není otec jako otec - můj bývalý manžel si děti bere s bídou jednou za 6 týdnů, ačkoli by je bez problémů mohl mít jednou za 2 týdny nebo i častěji. Nevím,jak dětem vysvětlit, že o ně prostě už nemá zájem. Před rozvodem tvrdil, jak o ně hrozně stojí, dokonce pár měsíců fungovala střídavá výchova, ale před pár měsíci se oženil, čeká miminko, odstěhoval se odtud 150 km a najednou děti už ani vidět nepotřebuje... Děti určitě ten stav trápí, ale nedávají to příliš najevo. Nevím, jestli s nimi mám o tom mluvit nebo se tvářit, že vlastně je to normální...
Petr , dvouletý syn
  • 
3.11.2004 0:49:04
Vážení přátelé rodiny,
cítím, že musím napsat svůj příspěvek světu a možná právě tady.
Jsem otec malého, zdravého, bystrého a učenlivého klučíka. S manželkou se právě rozvádíme. Zažili jsme spolu moc krásné chvíle, ale i moc ošklivé chvíle. Rozvod je i přes všechnu snahu asi nejlepší řešení krize. Samozřejmě oba tvrdíme pro dobro našeho synka. Chtěli jsme se vždy na všem dohodnout jako i na výchově syna. Byl svěřen do výchovy matce. Ostatně jak jinak. Já ho mám moc rád. Mým snem bylo mít pohodovou úplnou rodinu, ale nevyšlo to. Přesto jsem chtěl aspoň se synkem trávit maximum možného času. Vzhledem k tomu, že je maminka na mateřské, myslel jsem si, že bych mohl být se synem každý víkend plus další volné dni jak mi zaměstnání umožní. Až si najde práci bude to jistě jinak, ale nakonec proč? Chvíli to tak fungovalo, ale naše krize stále trvá a graduje a já nevím proč. Jsem takový, že rodina pro mne hodně znamená. Vycházím dobře i srodinou manželky, ale té se to nelíbí. Na základě toho mi omezuje vídání synka už jen jednou za 14 dní. Máme spolu dohodu (ústní) o trávení společného času otce a syna. Takže se dohodnem vždy tak jak chce ona, jinak mi vyhrožuje soudem, že mi pak určí ještě méně a přesně. Nechce se mnou řešit moje názory na jeho vývoj, zdraví, dárky atd. Ona je ta nejlepší maminka pod sluncem. Chci tady říci, že bych pro svého synka udělal vše aby byl štěstný. Nechápu ty otce, kteří se o své děti nezajímají. Ale možná je k tomu donutili jejich partnerky. Co je ale opravdu zlé, když se dítě využívá k prezentaci síly a domáhání se nějakých práv. Vidíte, já chci být se svým synem a nemohu protože jeho maminka má svoji hlavu, svůj názor a svou pravdu. Moc krát s ní ale nesouhlasím. Bojím se, že bude časem syna ovlivňovat jiným směrem. Jaké já mám možnosti, když s ním strávím 4 dny v měsíci a možná časem i méně? Platit jí musím ale syna vidět nemusím. Co je to za spravedlnost? Někdy bych asi chtěl být takový otec, kterému na dětech nezáleží, ale to já nedokážu. Když byl prcek batole, neznal jsem k němu cestu, ale od jeho prvních kroků( měl jsem to štěstí být při tom jen já sám)bych chtěl být stále s ním a učit ho novým věcem a poznávat svět....
Když jsem s ním, neopustím ho i když ho učím samostatnosti. Když s ním nejsem, stále na něho myslím. Je to můj poklad.

Přeji vám všem krásně prožité dny

Petr
ilona,dcera 10let
  • 
4.8.2004 9:10:28
milá kamilo, mám totéž, mám dceru 10let, s mým manželem si dcera hodně rozumí, on jí radí s úkoly, vychovává jí se mnou, vozí jí do školy atd.
a dcery vlastní otec si jí bere přesně jak píšeš ty 2x do měsíce na víkend a v létě 14dní prázdniny, teď jí do toho spadl v červnu výlet tudíž jí už neviděl dva měsíce a za tu dobu jí ani jednou nezavolal a neposlal ani jednu sms, nejeví zájem pak se zjeví dle rozsudku a odveze jí k sobě, jeho přítelkyně má 4děti, 2 psy hroznej bordel, nepracujou takže nemaj ani moc peněz, takže dcëra tam má hlad, oni totiž nevařej a nikdy se tam nemeje, nekoupe se tam ani když je tam 14dnů, spí taky v nějaké posteli špinavé s někým a táta s ní prohodí tak dvě slova za víkend, dcera vždycky smrdí a po příjezdu bílí lednici, taky dostáváme jen alimenty vypočtené před třema rokama a nějaký příspěvek do školy, nebo třeba na kolo atd se nekoná o dárcích nemluvím také se nekonají/vánoce, narozeniny/
říkala jsem dceři ať tam nejezdí, ještě je problém v tom že ta paní dceru nenechá na pokoji, dcera musí poslouchat špínu na mě, jenže dcera cítí jakoby povinnost tam jet, nevím co s tím, kdyby jí nechal být udělal by líp, já se snažím dceru vychovávat tak aby byla čistotná aby se myla, uklízela po sobě chodila čistá a ona mi pak přijede smradlavá a špinavá achjo takže kamilo nejsi sama a já jsem ráda že taky nejsem sama je to asi všude stejný
Kamila,7letá dcera
  • 
12.7.2004 14:46:06
Souhlasím s tím, že i když jsou manželé rozvedeni, tak dítě bude mít vždy svého (podotýkám biologického) otce. Ovšem není otec jako otec. Najít takového partnera, který se bude i po rozvodu věnovat ve svěřeném čase případně dle domluvy i mimo něj dítěti, předá mu něco ze sebe a dítě, tak jak bylo v některých příspěvcích uvedeno si to v dospělosti přebere, že s tátou je fajn, protože jezdili na hory, nějak se jim věnoval příp. dal i nějaký ten finanční příspěvek, tak potom nemusí mít žádná matka obavy o své dítě a v tomto případě je slovo OTEC na místě. V mém případě nepovažuji otce svého dítěte za OTCE. Nedělám mu problémy, mívá dceru 2x měsíčně na víkendy, týden přes léto atd., jinak řečeno přesně tak jak určil soud. Mimo toto období nemá o ni zájem. Dcera se mi od něj vrací špinavá, podřená, unavená, teď je léto, tak i se spálenými zády, protože jak ji bylo řečeno - jezdí se mnou k moři, tak je přeci odolná. Má přítelkyni, která má 3 děti ve věku - 16,11 a 6 let. Dcera, když tam příjde, tak spí s vlastním otcem na gauči nebo s některým dítětem v posteli. Teď čekají spolu 4 dítě a já v jediné v co věřím je, že konečně přestane mít o svou dceru úplný zájem. Dcera říká mému příteli již 2 roky TATI. V rámci svých možností se ji oba věnujeme, všichni jsme sportovně naladěni, takže nesedíme doma. Dcera nechce ke svému vlastnímu otci chodit, ale rozhodnutí soudu je rozhodnutí soudu. Takže babo raď - Otec si splní povinné návštěvy své dcery, tím pádem se o ní jakoby stará, má o ni zájem. Dcera tam nechce chodit a já s přítelem s tím máme zbytečné problémy. Nedá se ve zkratce obsáhnout vše. Taky nevím jak dál a nějak to plácáme.
  • 
7.7.2004 15:12:21
Co k tomu dodat?Já sama jsem rozvedená,mám pětiletou dcerku,žiju s přítelem,ale nikdy bych se takto nazachovala k bývalému manželovi,vím,že dítě potřebuje tátu,ano,má ráda strejdu,ale otec je otec a zvláště,když ji má rád.Já sama pocházím z rozvedené rodiny,matka dělala přesně to,co Vaše bývalaá žena,ale stejně jsem od ní v mých devíti letech odešla,zjistila jsem totiž sama,že není matkou,jakou bych si přála mít,i ten její přítel byl jeden velký děs,atejně jako ona,bydleli jsme tenkrát s matkou v Karviné a otec za náma jezdil až z Bruntálu,takže taky docela daleko,navíc mám ještě 2 sorozence,určitě vím,jak Vám je a chápu Vás.S pozdravem Monika z Rožnova.
  • 
7.7.2004 14:59:37
Chci se spíše zeptat jak to je,když jsem rozvedená a nyní se budu vdávat,dítě mám z prvního manželství,dceři je pět let.Chci vědět,jak to je,když se mi něco stane,vdám se,kdo dítě bude vychovávat,když například zemřu,otec dítěte nebo můj manžel?Dítě má velice dobrý vztah k nevlastnímu otci,on ji má také rád,kdo má vlastně na to dítě nárok,kam dítě automaticky bude svěřeno?Mohu toto všechno jako matka nějak ovlivnit ještě dřív,než se něco takového stane?Mohu dítě já sama někomu po mé smrti svěřit?
  • 
29.1.2004 13:32:19
Můžete mi někdo poradit jakým způsobem znemožnit přístup biologického otce k dítěti, když jediné oč mu jde je potrestání matky dítěte. Podotýkám, že otec s matkou nebyli manželé a otec projevil zájem o dítě až po naší svatbě. V té době byly klukovi 3 roky.

Děkuji za radu
[<<Předchozích 70] Příspěvky 7180 z 86 [Dalších 6 >>]

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.