Názory k článku Ekzém aneb dejte homeopatii šanci II.

Sosane,
můj názor je ten, že homeopatie může uškodit. A sice tehdy, pokud se nedodržují principy, které jsou dané, a jejichž platnost je ověřená. Mezi možné nebezpečí patří (citace z knihy Kompletní příručka homeopatické léčby od M. Castro):

Neúmyslné provingy
Pokud budete delší dobu příliš často užívat nějaký HL, může se stát, že vlastně uděláte „proving“ daného léku – objeví se u vás symptomy, které má tento lék léčit.Vaše původní symptomy se sice mohou na nějakou dobu zlepšit, ale pokud budete brát lék dál, často se zase zhorší. Ještě nebezpečnější je, když zvolený lék neodpovídá vašemu obrazu – není pro vás vhodný. Pak se mohou objevit symptomy, které jste nikdy v životě neměli.

Změna obrazu symptomů
Pokud není lék předepsán podle celkového obrazu symptomů, bude fungovat pouze v omezeném rozsahu – bude léčit jen určité příznaky. V takovém případě se některé potíže nevyléčí a nakonec bude nejspíš daný člověk zkoušet jeden HL po druhém, aby se zbývajících potíží zbavil. Celkový obraz symptomů se pod vlivem špatně zvolených léků postupně tak změní, že je nakonec velmi obtížné najít similimum (jediný, nejpodobnější lék, který měl být podán hned zpočátku) a člověk se může stát nevyléčitelným.

Potlačení
Povrchové symptomy, jako třeba vyrážka, se dají HL potlačit stejným způsobem jako třeba aplikací mastí obsahující kortikosteroidy. Dojde k tomu však jedině v tom případě, že lék předepíšeme pouze na symptom na úrovni kůže (jediný symptom) a nevezmeme v úvahu celou osobnost nebo příčinu. V důsledku tohoto postupu bude choroba zatlačena hlouběji do organismu. Potlačení samozřejmě platí i pro jiné symptomy, nejen povrchové. (konec citace)

Já dodávám, že pokud se lék vysadí nebo antidotuje, tak je organismus schopen vrátit se sám zpět do stavu před užíváním, aniž by to na těle zanechalo vedlejší účinky ve smyslu vedlejších účinků chemických léků, a to právě proto, že jsou HL ředěné (tedy jsou nemateriální povahy).

Závěrem
Pokud se tedy o homeopatii hovoří jako o léčebné metodě bez vedlejších účinků, je tím dle mého myšleno právě to, že se pacient nemusí obávat vedlejších účinků, které potencionálně hrozí u jakéhokoli léku chemického. Navíc pokud jsou homeopatické léky předepisovány podle principů homeopatie, pacient se nemusí obávat ani „vedlejších účinků“ homeopatických.

Uznávám, chřipka nebyl zrovna šťastný příklad. Spontánní vyléčení u chřipky bývá sice pravidlem, ale s pomocí správného homeopatického léku Vám to nebude trvat týden, ale třeba jen dva dny. Homeopaté ani výraz chřipka nepoužívají, oni zkrátka na základě symptomů vyberou homeopatický lék a pro ně to pak znamená, že jste neonemocněl chřipkou, ale nemocí léku např. Gelsemium. A je jedno, jestli půjde podle klasického doktora o chřipku, nachlazení, akutní obrnu spojenou s trémou a záchvaty paniky, migrénu a bolesti hlavy, chronický únavový syndrom po chřipce nebo infekční mononukleóze a další (všechny tyto nemoci může Gelsemium vyléčit). Jinak Simča Vám to názorně hezky uvedla na konkrétním příkladu. Aby byly mé informace úplné, vypíšu Vám na závěr tohoto příspěvku velmi redukovaný mentální obraz a charakteristické znaky pacienta typu Gelsemium :o)

„..Ja nadale ziju v domneni, ze jakakoliv chripka je vzdycky vyvolana ruznymi kmeny chripkovych viru…“ Vidíte a mně připadá víc pravděpodobnější názor homeopatů (a i některých lékařů), že viry, bakterie a další mikroorganismy nejsou skutečnou příčinou nemoci, oni se pouze dostaví na nemocné orgány (pokud tam už třeba nejsou) a parazitují na nich. Podobně jako červi parazitují v nezdravém střevě. Diskuze o této věci začala v okamžiku, kdy Louis Pasteur přišel s teorií, že mikroby jsou vlastní příčinou nemoci. Proti němu vystoupil Antoine Bechamp a tvrdil (stejně jako jeho následovníci), že léčba musí posílit vnitřní obranné zdroje organismu, nikoli hubit mikroorganismy. Z toho vyplývá, že mikroorganismy mají šanci v prostředí, které má ten který pacient náchylné, oslabené, a proto toto „nezdravé“ prostředí poskytuje ideální podmínky pro jejich existenci a hlavně rozmnožování. Homeopaté chápou jednotlivé časově a místně oddělené potíže a choroby určitého člověka (rýmy, angíny, bolesti hlavy, nespavost atd.) jako projevy, symptomy, jistého vnitřního patologického sklonu člověka, jediné chronické nemoci, odvíjející se od narození až po smrt. Nazývají ji konstituční nemocí, tedy jde o jakýsi chronický, celý život probíhající, hluboko uložený patologický sklon, který se projevuje různými nemocemi a neduhy. Jestliže vývoj konstituční nemoci dospěl do takového stádia, že se organismus brání na úrovni mandlí, mandle poskytnou ideální podmínky příslušným bakteriím, aby se rozmnožily. Jestliže podáme vhodný homeopatický lék v nehmotné potenci, je jasné, že nemůže zabít jedinou bakterii. A přesto angina rychle pomine. Bakterie zmizí, protože došlo k „vyčištění nezdravého prostředí“ a tím byly vzaty bakteriím podmínky pro další množení a setrvání (mám vlastní zkušenost, popis tady http://www.rodina.cz/scripts/diskuse/prisp.asp?id=1155530). Skutečně zdravého člověka oslabí za život jen minimum bakterii a viru. Jestliže má organismus slabou životní sílu (něco jako imunitní systém), je to horší. Při úplné ztrátě životní síly (smrti) přijdou hnilobné bakterie a organismus docela rozloží. On i ten Louis Pasteur měl prý na sklonku svého života prohlásit, že příčina nemocí není v mikrobech, ale v půdě – tedy v prostředí, které buď podmínky pro život těmto choroboplodným zárodkům poskytuje nebo ne.

Ano, provingy HL jsou prováděny podle scénáře dvojitě slepých zkoušek, kdy jedné skupině je podáváno placebo a dalším skupinám HL o různé potenci. To placebo je nutné z toho důvodu, aby bylo zajištěno, že symptomy získané ze zkoušek léků budou opravdu vyvolané tím lékem a nejen v mysli těch zkoušejících. Zkoušky je nutné provádět na relativně zdravých lidech (i když dnes je to asi větši problém než za dob Hahnemanna), protože jak víte, základní princip homeopatie je, že podobné se léčí podobným, tedy jinak řečeno, jakákoli látka, která je schopna U ZDRAVÉHO ČLOVĚKA vyvolat symptomy nemoci, dokáže tyto symptomy u nemocného člověka vyléčit. A také pokud by se zkoušky HL prováděly na nemocných lidech, tak by nebylo možné rozlišit, které symptomy jsou projevy nemoci a které symptomy jsou projevem léku.

Jak už jsem psala v článku, u principu podobnosti jde v podstatě o toto: např. rulík zlomocný, belladonna, vyvolá po požití u zdravého člověka zarudnutí, horečku s rychlým nástupem, bolesti hlavy a krku, pocení. Jestliže dáte belladonnu člověku, který trpí onemocněním s podobnými příznaky (ať už bude mít podle konvenční medicíny migrény, febrilní křeče, infekční nemoci jako angína, zánět mozkových blan, zánět vedlejších nosních dutin, zánět středního nebo vnitřního ucha, mastitida, úžeh, počínající abscesy a další), může být rychle vyléčen. Ovšem pozor! Belladonna je jedovatá. Je tedy nutné dát pokud možno nejmenší dávku, abychom pacientovi neublížili. Jinak by mohl mít lék nebezpečné vedlejší účinky. A proto Hahnemann s tím ředěním začal. A to si pořád neuvědomujete. Chtěl eliminovat vedlejší účinky HL. A při té příležitosti přišel cíleným a pečlivým zkoušením a pozorováním na to, že čím je výchozí látka zředěnější, tím pronikavější a hlubší má účinek jak na psychiku, tak i na tělo pacienta. Takže nejen že docílil úplného odstranění vedlejších účinků, ale také přišel na to, jak zvýšit účinnost. Nehledě na to, že si ověřil, že látky, které v surovém stavu za normálních okolností nemají příliš velký efekt na zdraví ať už pozitivní nebo negativní, mohou ve zředěné podobě léčit (např. ta sůl – i když sůl užívána ve velkém může zapříčinit např. vysoký krevní tlak)

A k těm Vámi označeným hypochondrickým steskům. Právě proto je jedné skupině podáváno placebo. Také nesmíte zapomínat, že do obrazu léků jsou zahrnuty pouze ty změny, znaky a symptomy, které se opakují shodně u většího množství zkušebních osob, které dostávají HL. Takže z Vašeho uvedeného příkladu se symptom „mírná píchavá bolest za levým okem, vyzařující do levého spánku, objevuje se v 9 ráno“ zařadí do obrazu léku v tom případě, že se objeví u většího počtu zkušebních osob, ať už je vyvolávající příčina podobná jako u příkladu nebo jakákoli jiná.

GELSEMIUM
Mentální obraz
-slabost, pocit, že nezvládá každodenní život, práci, zodpovědnost
-zbabělost, potřebuje oporu druhých
-plachost, tréma, úzkost z očekávání, před zkouškou, cítí se paralyzovaný a neschopný cokoli udělat
-chce být v klidu, sám, vyhýbá se lidem a životním těžkostem
-duševní slabost, únava, otupělost, zapomnětlivost
-děti jsou vylekané, zbabělé, mají pocit, že někam padají
-velký strach z pohybu směrem dolů

Charakteristické znaky
-nachlazení s postupným začátkem a mírnou teplotou (náhlý začátek z plného zdraví a vysoká teplota ACONITUM, BELLADONNA)
-zchvácenost těla a končetin, které se zdají být nesmírně těžké, každý pohyb je namáhavý, absence žízně, mrazení podél páteře, karmínově červený obličej, studené končetiny
-pocit bezprostředně hrozící zástavy srdce, pokud se nebude pohybovat
-průjem
-poruchy paměti, zatemnění myšlení, paralýza strachem z očekávání, z emocionálního rozrušení, ze špatných zpráv nebo úleku
-zdvojené vidění, překrvení hlavy, bolesti očních bulv, jako by byly pohmožděné, zlepšení vztyčením hlavy nebo vymočením
-silná tupá bolest hlavy s chladným pocením a chladem chodidel, s vyčerpáním, nejhorší v oblasti šíje a týla
-silné křečovité porodní bolesti, děložní hrdlo je rigidní, kulaté a tvrdé

Modality
-zhoršení teplem, teplým počasím, emocemi, špatnými zprávami, námahou
-zlepšení hojným vymočením, pocením, pohybem nebo otřesy (hlavně při zpomalením srdečním rytmu)

Zajímavost
Tu a tam se podávalo Gelsemium vojákům, aby posílilo jejich odvahu na bojišti.

To uz se tady probiralo nekolikrat, prectete si prispevky dozadu.

Vážně mi chcete namluvit, že moderní medicína ČASTO vyléčí nádorové onemocnění? To jste si měl vybrat lepší příklad. Např. já ze svého okolí neznám nikoho s nádorovým onemocněním, kdo by byl vyléčen. A že mám povědomí o celkem nezanedbatelném počtu případů. Netvrdím, že se takoví lidé nenajdou, ale je otázkou hlubší analýzy, zda lze to vyléčení opravdu připsat výhradně metodám klasické léčby. Samozřejmě že toto nemůže být chápáno tak, že někoho nabádám k tomu, aby bez rozmyslu odmítal chemoterapii a ozařování. Ani já nevím, jak bych se zachovala a postupovala, pokud by byla rakovina diagnostikována u mě nebo mých nejbližších. Ale já důvěřuji homeopatii v tom, že pokud se začne s homeopatickou léčbou včas a v momentě, kdy organismus nevykazuje žádné vážné symptomy, tak lze těmto patologiím předejít.

Vám připadají některé symptomy alchymistické a pro homeopata jsou z pohledu výběru homeopatického léku důležitější než popis symptomů, tak jak je definuje konvenční medicína. Je to dáno tím, že lidé, kteří se účastní zkoušek homeopatických léků, zaznamenávají všechny byť nepatrné odchylky svého celkového stavu od normálu, tedy ne jen fyzické potíže, které především ke své diagnostice využívá konvenční medicína, ale především emocionální a mentální odchylky. A také modality (soubor různých okolností, které stav zhoršují nebo zmírňují – např. chlad, teplo, čerstvý vzduch, aplikace teplých nebo studených obkladů, teplota nápojů, roční nebo denní doba, tlak, dotek, hluk apod.) Protože právě tyto odchylky a modality s větší přesností určí ten nejpodobnější lék. Kdyby homeopaté spoléhali pouze na fyzické symptomy, nebylo by možné vybrat nejpodobnější lék a homeopat by byl nucen postupně zkoušet někdy i víc jak 20 homeopatických léků, které mají v indikaci ten který symptom, souhrn symptomů (tedy jakousi diagnózu).

Z mého pohledu máte smůlu v tom, že se nedokážete přenést přes tu chemii a vše ostatní je pro Vás irelevantní. Trošku mi to zavání arogancí, když na jedné straně požadujete důkaz, ale odmítáte sám na sobě empiricky ověřit účinek homeopatických léků např. způsobem, který jsem vám navrhovala.

Ivane Kmínku
jestli toho trošičku vím o homeopatii, tak je to to, že "podobné léčím podobným" a Jitka ve svém prvním odstavci píše: "..lidem, u kterých se projeví symptomy chřipky, které jsou popsány u léku Gelsemium..."
Teady já to chápu tak, že
u chřipky jsou různé projevy - to asi znéme každý. Když naši rodinu sklátí chřipice (a nejspíš jeden kmen, tedy bychom na tom měli být všichni stejně) tak já mám horečku přes 40 a rýmu a bolí mně celá kůže, ale nekašlu. Manžel kašle až se dusí, teplotu má jen mírně zvýšenou, rýmu má také, ale "bolest kůže" nezná. Děti "topí jako kamna", jedna je přes nemoc žravá jako kobylka a pořád by někde kmitala (jinak klidné dítě). Vypotit se je pro ni smrtelný způsob léčby. Ta druhá leží v posteli, potí se, jen pije, kňourá a nemá na jídlo chuť (normálně je žravá jako kyselina)....
Takže pokud jsme pochopila Jitku, vyvolává lék Gelsemium určité symptomy a pokud se tyto symptomy shodnou např. s mými projevy chřipky, dostanu Gelsemium já, ale ostatní členové rodiny - jejichž projevy jsou jiné, byť trpí stejnou chorobou - dostanou jiné hom. léky, ktaré vyvolávají symptomy podobné právě jejich průběhu.

A jinak k léčbě homeopatiky: nevím, jak a proč to funguje, ale funguje to!
Starší dcera měla ve 3 letech dost nepříjemné gynekologické potíže. Nejprve mně pediatr nebral vážně (to se vám maminko počůrává...). Ne, nepočůravala se od roku, ale měla velmi nepříjemně zapáchající výtok a já hrůzu z toho, že se něco zanedbá a ona pak v dospělosti bude mít potíže třeba otěhotněnt...
Po 2 1/5 roku trvající léčbě na dětské gynekologii (antibiotika, čípky, výplachy, injekce...prostě vše možné) se nic nezměnilo. Výtok přetrvával a dítě bylo celé ztrápené a utýrané. Potom u nás začala praktikovat nová dětská lékařka. Protože se stávajícím pediatram jsem nebyla od malička spokojená (ale jiný nebyl...), tak jsme k ní hned přešli. Ona se mně ptala, zda chceme klasikou léčbu, nebo homeopatickou. Já byla dost zoufalá (kdyby mně někdo poradit, že mám dceru o půlnoci potírat hořčicí a obcházet jí při předčítání Erbenovy Polednice 20x proti směru otáčení zeme:-))), tak jsem to snad vyzkoušela.) a tak jsme jí řekla, že tu homeopatii zkusím. Úvodní vyšetření trvalo 3,5 hodiny a lékařka se ptala, jak jsme prožívala těhotenství, jak probíhal porod, co dítě kdy mělo za choroby, co v jakém věku jedlo, čím bylo léčeno, ale třeba také jaké chuti a jakým hračkám dává přednost...
Byla jsme velmi skeptická, rozhodně nefungovalo placebo (dceři jsme neříkali, že TEĎ je to nová léčba, které jí pomůže) a přesto po počátečním 2 týdením šíleném čistícím období (horečka 12 hodin po podání první dávky H. léku u před chvílí naprosto zdravého dítěte, malá začala mít výtok silnější, měla průjem, smrkala, teklo ji z uší i očí....) nastalo zlepšení. Do 3 měsíců byla 100% zráva a od té chvíle - je jí 16 - nepotřebovala ATB. Ta mladší je v životě neměla - všechno do týdne vyléčeno díky H. Já díky H. druhou dceru i 3 měsíce kojila - u první mi řekli, že prostě němám vyvinutou ml. žlázu a nikdy kojit nebudu.... Prostě ať je účinek způsobe čím chcne, já vím, že to FUNGUJE!!!!
Ahoj a hlavně zdraví
Simča