Názory k článku Deklarace práv počatého dítěte

Paní Zdena opět reaguje na sofistikovanou argumentaci totální demagogií...

Edith,
Já na Tvou otázku odpovím - "Co opravnuje cloveka zabit jineho cloveka?"

Jelikož výraz "právo" a "opravňuje" vymyslel člověk a dal mu také jistý význam, je odpověď na tuto otázku jednoduchá: Zákon.

Samozřejmě, otázka je ve jménu svaté manipulace velmi expresivně zabarvena. Stejně tak (jak už jsem kdysi zmínila) můžeme mluvit o nedělním obědu nikoliv jako o svíčkové, ale jako o mrtvé kravičce.

Přátelská rada: Pokud skutečně stojíš o odpověď na svou otázku (a nejde Ti jen o dogmatickou propagandu), nahraď slova "zabít člověka" slovy "usmrtit embryo". Pouze na emocionálně nezabarvenou otázku se dá odpovět objektivně. Vyjadřuješ se k velmi vážnému tématu a nepřesná formulace, jak sis jistě všimla, vede k nedorozumění.
Je značný rozdíl např. mezi euthanasií, kterou vyhovím trpícímu člověku, a upálením důchodce pro padesát korun. K mé hrůze se obojí z Tvého pohledu nazývá "zabitím"!!!

Poopravila jsem tu nepřesnou formulaci ve Tvé otázce: "Co opravnuje cloveka USMRTIT jineho cloveka?"
- Láska a soucit.
Jak při euthanasii, tak při interrupci.
Jelikož nikdo nemá legislativní právo soudit ženu za podstoupení interrupce, je nejvyšším soudem žena sama. K tomu jí napomáhá mozek a srdce. Jen těhotná žena, nikoliv nějaká Edith z diskuze, ví nejlíp, zda bude či nebude schopná udělat své dítě vděčným, že žije.

Připadá mi, že vy věřící v zápalu boje ztrácíte souvislost s realitou. Proč tolik lpíte na pozemském životě za jakoukoliv cenu, i v podobě nuceného utrpení, když ten SKUTEČNÝ ŽIVOT poznáme i my pohani až po smrti, v náruči boha? Nutnost žít vyzdvihujete nad vše jiné, i když je vlastně pozemský život jen vstupenkou do opravdvého všeobjímajícího porozumnění a boží lásky (či jak to formulujete).

Pozdravuj Zdeňku Rybovou

Jana

Nejprve jsem se chtěla k tématu rozepsat, ale pak jsem si řekla, že to nemá cenu. Říká se že nejhorší srážka na světě je srážka s blbcem a to EDITH rozhodně je. Nesnáším zfanatizované lidi, kteří neuznávají práva a životní styly ostatních. Nesnáším lidi, kteří znají jen jednu pravdu a to tu svou. Jsou to lidé hloupí a omezení, lidé bez tolerance a rozhledu. Naštěstí už si jich v dnešní době absolutně nemusíme všímat a nemusíme ty jejich bludy ani číst ani poslouchat. Právo svobodné volby a svobodného rozhodnutí ( např. jak naložit s oplodněným vajíčkem /ne s nějakým tvorem s rukama a nohama-to je jen hra na city/) je na každé z nás. Takže sbohem a když se některá z vás ocitne jednou v tak težké situaci že bude muset volit mezi porodem nebo potratem (ať už kvůli zdravotním problémům, sociálním podmínkám, rodinným problémům atd.) nenechte se nikým zastrašit nebo ovlivnit, je to VÁŠ život - a vy tu možnost volby máte a to je to nejdůleitější.

Sharon, Mišce, Jarce Editě...
Po delší době jsem se dostala na "interrupční" diskuzi a přečetla si Vaše názory.
Sharon, i já znám - sice převážně jen z vyprávění své kamarádky - případ postižené holčičky a toho, co to dokáže s rodinou (mají starší dcerku) udělat. V jejím případě sice nejde o postižení vrozené, vinou je nekompabilita RH faktoru, díky které se narodila v šestém měsíci a zůstala na úrovni novorozeněte. Rodina jí do ústavu nedala, snažili se dělat zázraky. Zázraky se bohužel nedějí, teď je v denním stacionáři, protože starší dcerka potřebuje mámu...
Manželův bratranec se narodil mentálně retardovaný a třicet let tráví v ústavu rovněž na úrovni novorozeněte.
Miško, psala jsi o tom, že díkybohu existuje antikoncepce. Jestli jsi zabrousila na webové stránky Prolife, jistě sis přečetla jejich "názory" na antikoncepci. Když to čteš, nevíš, jestli se máš smát, nebo brečet. Spíš to druhé, protože jedním dechem odsuzovat potraty a zároveň jim stavět na roveň např. hormonální antikoncepci mi přijde opravdu poněkud moc. Stejně tak odsuzování osvěty, sexuální výchovy dětí ve škole.
Jarko, tvoje názory jsou opravdu uváženě napsané a myslím, že žádný jedovatý jazyk nemá šanci je rozhodit.
Edito, říkat NIKDY je strašně zrádné. Nazývat interrupci "zabití" - nevím. Představuji si si situaci, kdybych znovu otěhotněla. Šla na mateřskou a měla nějaké 3 tisíce rodičovský příspěvek. Mám dceru na střední škole - umělecké a nikoli soukromé. Výdaje jsou astronomické, ale školu si dcera vybrala, protože to byl její sen. Myslíš, že bych jí mohla při mateřské tohle studium dovolit? Za tři roky půjde na střední školu i prostřední dcera. U ní to vypadá na počítačové zaměření. Tady asi bude obtížné dostat se na státní školu, jako alternativa by připadala v úvahu škola soukromá. V současné době se svoji finanční situací to nevidím reálně, ale co kdyby. Se třemi tisíci rodičovského příspěvku bych si takovou možnost nemohla ani připustit.
Je sobectví myslet na děti, které už mám, na to, aby v životě dosáhly toho, čeho dosáhnout chtějí? Nakolik je nemorální dát šanci těm třem, když vidím, že to čtvrté by jim pořádně zamíchalo kartami? Je ospravedlnitelné osud třech životů, ke kterým mám vybudovaný citový vztah, na kterých mi nesmírně záleží proti zmařené šanci někoho, ke kterému jsem si ještě nestačila vztah vybudovat? Tady by se neměl vést spor o utrhané ručičky, nožičky - o vývoj člověka se dost zajímám a tak z různých publikací vím, kdy jak lidské embryo vypadá - spíš jde o to, jestli si stačíme za těch pár týdnů vybudovat k dítěti takový vztah, abychom viděly v potratu zabití. Pokud dítě z nějakého důvodu nechceme nebo chtít nemůžeme.
Miško, asi mne odsoudíš, vím, že jsi v jednom příspěvku psala, že necítíš tím, že máš třetí dítě starší děti ochuzené. Mám holky přibližně staré jako ty kluky a v době, kdy jsem čekala "neplánovaného" třetího synka byly věci úplně jinak než jsou teď a já vůbec neuvažovala, že bych je bráškou nějak šidila. Teď by bylo všechno špatně a nikdo mne nepřesvědčí, že bych udělala dobře, kdybych si případné miminko nechala.
Nejsme všichni podle jedné šablony a každý z nás máme jiný pohled na věc. Všechno je o toleranci a kompromisech. Myslím, že v otázce potratů se kompromisům nevyhneme, ať děláme co děláme.

Edith, nejsi náhodou maskovaná Zdenka Rybová? Pokud ne, někde ji vyhledej a zkus své další debaty rozvíjet s ní, budete si rozumět, váš smysl pro demagogii a vytrhávání z kontextu jenom toho, co se vám hodí, je dosti totožný. Nebudu už dál pokračovat v téhle diskusi, protože můj názor na spoustu věcí je minimálně hodně odlišný, ale ty ve své zaujatosti vlastní myšlenkou jiný názor prostě odmítáš a nepřipouštíš (a přitom bys chtěla, aby všichni hodnotili a přijali za vlastní ten tvůj). Nepotřebuju tvojí agitaci, mám dvě zdravé děti, obě byly chtěné a plánované, proti dalšímu se bráním a pokud bych někdy ještě měla řešit nějaké těhotenství, rozhodně se nepůjdu zeptat tebe...
A mimochodem - srovnávat embryo s dětmi ve školce je demagogie na druhou. Máš vůbec nějaké dítě, abys mohla takhle hodnotit? Neodpověděla jsi na tuto otázku. Jak můžeš tvrdit, že vypiplané batole, předškolák, školáček nebo puberťák má pro potenciální rodiče stejnou hodnotu jako embryo! A co se týče postižených dětí - trochu ti uniká význam slova - postiženými jsem rozhodně neměla na mysli ty mentálně či fyzicky... i když mezi námi, ujišťuji tě, že kdybych věděla o postižení svého plodu, nerozhodovala bych se ani vteřinu o tom, že jej přivedu na svět... než začneš vřeštět svá hrdinná slova o právu na život i pro tyto děti, můžu ti dát kontakt na velmi dobrou kamarádku, jejíž jedenáctiletý syn má mentální i fyzickou úroveň tříměsíčního miminka... tato obětavá žena se mu věnovala celých 10 let, než našla odvahu dát ho do ústavu, protože už byla psychicky i fyzicky na dně...bere si ho domů na víkendy.... a dnes plným právem prohlašuje, že kdyby toto dopředu tušila, nikdy by se nenarodil... zajímalo by mě, jak tvrdě budeš odsuzovat i tuhle matku. Koneckonců - je mi to vcelku tak nějak i jedno. Roď si kolik chceš dětí, zdravé, postižené, sociálně silné i slabé... A pokud jednou náhodou zemřeš jako hrdinná matka, která do poslední chvíle trvala na svém těhotenství, které ji ohrožovalo na životě, pošlu ti věnec a tvým sirotkům potom každej rok do děcáku pohled. A pevně doufám, že se jednou neobjeví potratové komise, kde bys seděla hrdinně v čele jako soudružky za totáče...