Názory k článku Otcovské fejetony: Kde děti nevadí

Jiri prosim, jmenuj alespon nektere s podniku, jak ty pises, "kde pocitaji s tim, ze s hosty prijdou deti". Kde najdu restauraci, kde se "kuraci moc nechytaji a servirky prinesou detskou zidlicku". Kde je ta bezvadna bezejmenna pizzerie, kterou chvalis? Budu toube i ostatnim vdecna za doporuceni podobnych zarizeni. Sama je hledam uz temer dva roky a krome cinske restaurace (nekuracky salonek), kde se jak nekourilo, tak dali detskou zidlicku, tvarili se prijemne a dali dokonce diteti hracku, tak krome teto restaurace jsem i pres velke hledani nic nenalezla. Nebo jsem nadmerne narocna? Zkratka hledam nekuracke prostredi, vlidny personal, detskou stolicku a pokud by byl, tak alespon maly detsky koutek. Diky Lucka

Hmmmmmm,hezky napsané! Ještě by mě zajímalo,pokud máte někdo nějakej fígl,jak vysvětlit 10.měsíčnímu dítěti,že nohama se nekope do topení (lehne si na záda a kope co to dá),do dveří se hračkama netříská a o podlahu taky ne,sem s ním.

Mne by jenom zajímalo, co podle vás ty maminky mají dělat. :o) Naše dítě sice moc neřve, obtěžuje lidi zřejmě jinak :o), ale z vlastní zkušenosti vím, že když dítě křičí, neexistuje žádný způsob, jak mu to zakázat. Tříleté, čtyřleté možná utišíte, ale u ročního to skutečně nejde, pokud mu neucpete pusu roubíkem a ten ještě pro sichr nepřelepíte lepící páskou. Když mu dáte na zadek, bude řvát ještě víc. Když ho okřiknete, nic si z toho nedělá. Upozorňuji všechny bezdětné, že v časech "dětnosti" samy/i uvidí, jestli budou ochotně a "slušně" utíkat z restaurace od nedojedeného talíře (event. vystupovat z tramvaje, odcházet z hřiště atd. atd.) okamžitě, jakmile jejich miláček spustí. :o)

Uvidíme, jak se na to budeš dívat za pár let, až budeš mít svoje vlastní děti. Možná, že potom zase polezou na nervy tvoje děti někomu jinému.

S tím souhlasím, samozřejmě jsou některé rodiny, kde dětí řvou, křičí a dupou prakticky celý den, rodiče je buď vůbec neokřiknou, nebo dokonce doma zavřou a odejdou! To pak je k zbláznění. To jsou takové problémové rodiny. Ovšem i v normální rodině je občas hluk, zvlášť když třeba děti jsou malé a pláčou, mám dvě vnoučata a obě dvě v prvních měsících hodně nahlas plakaly, ač byly přebalené i nakrmené. Některá miminka skoro pořád spí, jiná mají kojenecké koliky atd. a to pak brečí, i když je člověk chová. Zažila jsem to i s vlastními dětmi, tak jsem se ničemu nedivila. Sousedi si sice nestěžovali, ale určitě neměli velkou radost, pokud vedle dítě třeba hodinu brečelo! Možná si mysleli, že rodiče se jim nevěnují a pohodí je v postýlce, ale opak je pravdou, téměř celá rodina docházela a střídala se v chování a vožení v kočárku, ale trvalo to takhle prakticky půl roku. A žádné léky a kapičky atd. nepomáhaly, přitom děti normálně prospívaly, přibývaly, ale brečely. Když je dítě pak trochu větší, je možné je usměrnit, aby třeba nebouchalo a nejezdilo na chodbě na dětském odstrkovadle, které dělá hluk, že nájemníci o patro níž tím trpí. Ale to hodně záleží na přístupu rodičů a taky je fakt,že prostě některé děti jsou hůř zvladatelné, ať se rodiče snaží sebevíc.