Názory k porodnici Krajská nemocnice Liberec, a.s.

Chtěla bych poděkovat porodním asistentkám v Liberecké porodnici na porodním sále. Asi jako každá prvorodička jsem se porodu obávala, ale od příjmu až po propuštění jsem byla velmi spokojena!!! Porod trval sice několik hodin, porodní bolesti byli děsné, kdo nerodil - hlavně prvorodičky - neumí si tu bolest představit. Určitě každou maminu překvapí, jaké to je. Proto si myslím, že bránit se jakékoli medikaci na jejich utišení, bylo aspoň pro mě nemyslitelné! Vanu bych doporučovala, ta dělá opravdu zázraky, ještě že jsem asistentku uposlechla a využila té vany. Sice v ní bolesti moc neustoupili, ale o to nejde, hlavně, že jsem se otevřela. A o to tu jde.
Vlastní tlačení bylo namáhavé, však vytlačit 3 a půl kilový bobeček je pěkná dřina.
Nástřih a jeho šití už byla pohoda, když jsem věděla, že je všechno v pořádku a za mnou. Partner byl neustále nablízku, i když si nejsem jistá, zda velikou oporou, byl z toho všeho vyplašený víc jak já :-) Ale jsem ráda, že se toho zúčastnil.
Rodila jsem v noci, takže si mě nechali na sále do rána a já jsem za to vděčná, aspoň jsem mohla do rána odpočívat a přemýšlet o tom zážitku - a to porod rozhodně je!!!
Děkuji všem na porodním sále, zejména sestřičkám, bez kterých bych to určitě nezvládla!!!
DĚKUJI MNOHOKRÁT!!!

Rodila jsem v roce 2001 na LDN,nová porodnice byla ve výstavbě,sestřičky byli velmi hodné,ale doktorka co mě rodila mi dítě vůbec neukázala a když jsem se ptala co mám,jestli kluka nebo holku tak mi vůbec neodpovědela,malá byla kříšená a v papírech to vůbec napsané nebylo,po roce jsem to zjistila až na neurologii.
Špatné zkušenosti mám i s dětským oddělením,neustále jsme tam leželi,holčička nepřibývala,doktoři na mě koukali jak na krkavčí matku,neustále jsem jim říkala,že to není normální,vždy mě odsekli s tím že tady dobře jí,na jednom roce zjistili mírné opoždění(do té doby jsme tam byli minimálně 4krát)s tím že to dožene.Okamžitě jsme museli k neurologovi a už měla 5 diagnoz,proč na to nepřišli dřív?Vyřvala jsem si Prahu a tam se divili jakto že to nepoznali,že už byli náznaky od narození,
Ted je malé 6a půl let a jenom leží,nemluví,nehýbe se.
Tak to je důvod proč bych nerodila ani neležela s malou v Liberci,nikdy více!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Ahoj Milé maminky,

Já mám s Libereckou porodnicí dost podobné zkušenosti jako Lenka.Nejprve mě vyhrožovali, že mě pustí domů. Jako prvorodička jsem z toho byla dost vyděšená.Přivezli mě v půl jedné odpoledne, ve třijsem si vinutila přítomnost přítele, protože ta samota tam mě ubíjela ještě víc.Bylo na něm vidět že bolesti prožívá se mnou a je zoufalej že mi nemůže nijak pomoct, byla opravdová psychycká podpora už jen to,že tam byl.Když už se blížil porod sám o sobě tak jsem byla na porodním sále s přítelem sama a musela jsem si sestry vysloveně zavolat,protože už jsem cítila jak se miminko dere ven.Hned co přišla eliška na svět ji odnesli na umytí a teprve potom mi ji přiložily.Narodila se ve 23.25 do dvou do rána jsem ležela na porodní sále než mě odvedli na pokoj.V pět ráno přišlo buzení na kojení.Takže moc času si odpočinout po porodu taky nebylo.Ale zase si ji odnesli na novorozenecké oddělení a nechali mě do devíti vyspat.Co mě ale dostalo mnohem víc byla strava.Každý den jsme dotávali polostudené jídlo, které bylo řídké takže šance že mi mělo zhoustnou mateřské mlíko byla nulová.Malá proto vůbec nenabírala na váze a byla stále hladová.Takže nejdejlší chvilka,kterou jsem se mohla vyspat bylo asi tak třičtvrtě hodiny,jinak jsem pořád kojila.Málem nás ani kvůli váze nepustili domů.Doma jsem si udělala pořádnou zahuštěnou polévku a bylo po problému s mateřským mlíkem.Tento týden byl pro mě nejhorší a nejtěžší za celý první rok.Myslela jsem že když postavili nový jídelní pavilon, že se zlepšila alespoň strava, ale kamarádka tam nedávno rodila a prý je vše při starým jak jsem jí to vyprávěla.Teď čekám druhý a uvažuji nad tím, že půjdu rodit do Jablonce.Zatím jsem slyšela jen samou chválu tak uvidíme.

Ahojky všichni,
moc mě to mrzí,ale ani já nemám moc dobrou zkušenost s touto porodnicí.Jsem místní a v době porodu bez auta,takže mi nezbývalo,než rodit tady (i přes upozorňování na špatné zkušenosti- ale návštěvy by se za mnou jinam těžko dostávaly...).
Rodila jsem konem ledna 2007.Přijela jsem do porodnice - kolem půl sedmé- sanitkou (bolesti jsem měla už od desíti večer,ale až kolem čtvrté ráno byly pravidelné asi po 5 minutách).Přijali mě bez problémů,poslali na monitor a vyšetření.Prý "se to ještě neblíží-asi vás pošleme domů".Mezitím poslali manžela domů,že kdyžtak zavolám.Odložili mě na "hekárnu",kde mě chodili prohlížet a se slovy "pojedete pravděpodobně ještě domů" mě každou chvilku stresovali (byla jsem prvorodička)- ale moje tvrzení,že bolesti mám a dost silné a pravidelné nestačilo a nové monitorování neproběhlo. Mezitím se vystřídal personál -a mě připadlo,že tam byl chvíli docela chaos.
Pak se na pokoji objevila starší sestřička,která mě poslala do teplé sprchy - že mi to pomůže (popravdě jsem se bála cokoliv si dovolit - přístup a tón vyšetřujících nebyl zrovna milý).A tak jsem tuto sestřičku poslechla.Pravda,sprcha zabrala-bolesti se stupňovaly- ale stále jsem slyšela,že pojedu domů.Před devátou mi praskla voda,tak jsem si oddychla,že teď už mě domů nepošlou.Ovšem při žádosti o výměnu totálně mokrého prostěradla,jsem slyšela jen "snad si nemyslíte,že vám to vyměním....to to budu převlíkat dvakrát nebo co...?" A mě zrovna vyhovovalo si při bolestech lehnout na bok :-(
Pak ta milá sestřička přišla (ani nevím,jak se jmenuje)-došlo na klistýr....
A jen jsem čekala,až se kolem jedenácté uvolní porod.sál.Manžela jsem chtěla volat,ale stále se střídaly názory ano-ne,takže jsem ho nakonec volala na poslední chvíli.Přiběhl včas...:-)
Na porodním sále se na mě chodila dívat pouze porod. asistentka (dobrou náladu tedy zrovna neměla).Nebýt manžela,který pro ni vždy běžel by snad ani nepřišla.
U samotného porodu to jakžtakž šlo,ale malého jsem hned po narození k sobě nedostala - odnesli ho na omytí a manžela tam nechali :-( -kdyby se sám nezeptal,jestli za ním může jít,tak ho ani nevyfotil :-(
Před porodem jsem absolvovala vyplňování plno papírů,abych mohla darovat pup.krev,ale bohužel ji vylili do kanálu - že prý to nešlo (ovšem dle toho,co jsem v poporodní "náladě" byla schopná postřehnout,to bylo jen díky špatné organizaci a totálním zmatku - ach jo!!!!!!!!!!!!!!!)-člověk se snaží udělat dobrý skutek a nic!
To,že mě ještě 3/4 hodiny šili,už raděj vypouštím....
Ostatní už bylo celkem v pohodě.Na pokoji jsem nejdříve byla se 2 maminkama,ale pak mi naštěstí vyšel nadstandart,takže to jediné SUPER!
Doufám,že jsem takto neodradila jiné maminky,ale dnes vidím,že člověk si musí umět o vše říct,jinak má smůlu.Ale asi je to o štěstí,kdo má zrovna službu.
Celkový dojem nebyl tak hrozný - poporodní péče lékařů -i dětských a milý přístup na novorozeneckém oddělení ty horší zkušenosti tak trochu vymazal.Ale jestli půjdu někdy rodit ještě jednou,tak to pravděpodobně Liberecká porodnice nebude.

Četla jsem Tvůj příspěvěk a musím Ti dát za pravdu, také nezapomenu na tu nepříjemnou sestru Marii...tu první noc, kdy je člověk plný emocí mě až rozbrečela....ale ostatní sestřičky mi to tisíckrát vynahradili...