Názory k článku Proč si batole neumí hrát samo?

Ahoj, moje holčička teď vůbec sama nevydrží. Dříve si dokázala hrát sama aspoň krátce, teď mám problémy navařit aspoň jí. Taky mi plakala, když jsem "půjčila kočár" kamarádovi a u lékařky. Jen se k ní sklonila a už byl řev.

Ale četla jsem, že v tomto věku je to normální a nesouvisí to s charakterem. Mezi lidi chodíme často (cvičení, plavání, návštěvy), ale moc lidí ji nechová, jen velmi vyjímečně babičky. Jaké s máte zkušenosti? Díky.

Eva

Monty,
muj syn si neumel sam hrat do 4,5 let.( Pak ho manzel naucil cist a vse se zmenilo.) Taky me to kolikrat nebavilo porad neco vymyslet a hrat si s nim, ale chapala jsem ho, protoze moji rodice na mne skoro nikdy nemeli cas, a stale si pamatuju, jak mne to bylo lito, jak jsem se citila odstrkovana. A pak jsem schvalne zlobila, abych si vynutila jejich pozornost a oni si se mnou uz tuplem nechteli hrat! :-))Takze ja se snazim delat opak a moje predsevzeti vzdycky byla: hrat si vic s detma, naslouchat jim, co je bavi, co je pro ne dulezite, atd. Musim ale hodne " dobijet baterky", takze kazdy den alespon na hodinu, kdyz se manzel vrati z prace, obleknu teplaky a vyrazim do fitneska:-) A taky vecer jsem kolikrat rada sama, bez mluveni, jen ja a kniha ci pocitac:-)
Ale chtela jsem hlavne napsat, ze nevidim nic neobvykleho na tom, ze Tvuj syn si v tomto obdobi nechce hrat sam...To neznamena,ze to tak bude navzdy....

Ahoj Monty :-)

U nas je to s temi vikendy obdobne....Klarinka nam rekne, ze uz vstava a ze se jde divat na pohadky...a je stastna, ze tam muze byt sama...je to max hodinka, ale pohoda....vsichni jsme spokojeni :-)

A s tim jidlem - nase beruska teda sama neveceri, ale kdyz neco chce, zepta se me, jestli si to muze vzit z lednicky nebo ze skrinky (vetsinou se jedna o neco sladkeho nebo tak), lzicku si taky umi vzit a najist se umi....takze v tom nevidim problem!!!

Monty, my to máme se 4letou dcerou pojaté o víkendu ráno úplně stejně :o) Taky jsem si dlouho připadala jako líná kůže, která není ochotná kvůli svému zlatíčku ani vylézt z postele, ale naši holku tahle občasná samostatnost a svoboda strašně baví a děsně se na to každý týden těší, tak jsem v klidu.

Ještě dotaz. :o)
Nedávno mi moje máma vyčítala, jak jsem krkavčí, když v sobotu ráno nevstávám se synem v osm (on obvykle spí do desíti, ale někdy holt v těch osm vstane a spát už nechce), ale nechám ho, aby se sám vyčural, umyl si ruce, nasnídal se a hrál si do těch deseti, než vstávám já. Prý je na to malej - jsou mu 3 a 3/4 roku. Stejně jako je údajně malej na to, aby si sám vzal večeři (jogrut z ledničky, rohlík z chlebovky a lžičku ze šuplíku). Mně to teda přijde v jeho věku normální. Jak to máte vy?