Názory k porodnici Nemocnice Most, o.z.

V Mostecké porodnici sem rodila v září 08 a po mé zkušenosti mohu říct že raději než rodit tam bude dcera jedináček.Samotný porod byl v pořádku a průběh byl také bez komplikací avšak nejdříve mě paní doktorka špatně nastřihla , po té i špatně zašila - rána byla zašitá na jeden velký steh což je chyba, takhle se šilo dřív, ale jen uvnitř a zvenku se pokračovalo klasickým šitím.Po dvou hodinách po porodu které jsem samozřejmě strávila na porodním sále jsem šla s PA do sprchy kde jsem použila sprchový gel pro intimní hygienu Lactacid Femina což bylo také špatně avšak bez jakéhokoliv upozornění od PA která jak jsem již psala byla u mě a pomáhala mi ( 100 % mě viděla,bohužel bez reakce ).Druhý den ráno byla vizita a po té vyšetření na ošetřovně kde mi bylo řečeno že se mi povolil jeden malý steh což znamenalo že se to povolí ( rozšklebí ) úplně celé , že se to začíná povlékat a musí se to zašít.Nechali mě čekat do druhého dne a i přesto jsem se musela neustále připomínat ale stejně jsem šla na zašití až okolo osmé večer.Nebylo to nic přijemného sice jsem měla lokalní umrtvení ale pan doktor (nebudu jmenovat ) se trefil do místa kde to nebylo umrtvené vůbec ( stát se to může , ale lékář by měl vědět co dělá ) skoro jsem se počůrala bolestí.Další den ráno byla opět vizita a rána byla znovu povolená a samozřejmě také znovu povleklá ( jako by PAN DOKTOR nevěděl že když je rána povleklá nové stehy se nechytí a šití spojené s nepříjemnou bolestí bylo úplně zbytečné.Tak se to začalo sypat obyčejným moučkovým cukrem ( na to mi manžel řekl že mi tam mohly dát rovnou pijavice :D )a večer se na mě přišli podívat další dva doktoři a usnesli se že pujdu další den ráno na výkon pod narkózu a že mě úplně vyčistí , týden se ta rána nechá úplně otevřená několikrát denně se mam sprchovat a čistilo se to desinfekcí - Braunolem a poté natíralo flamygelem.Po týdnu jsem šla znovu pod narkózu na šití. ovšem teď to bylo šité stehy které se musely po deseti dnech vyndat. Na vyndavání posledního stehu jsem byla až po novém roce.V nemocnici jsem strávila 16 dní a přišla jsem i o mléko takže dcera je na uměle výživě , ale jsem ráda že něco doktoři pokazily u mě než aby bylo něco s malou.Jinak mimochodem ležela vedele na pokoji maminka kterou po nástřihu zašily i se dvěma tampóny a když si stěžovala na bolest doktor jí vzal na sál hrábnul do ní vytáhnul dva tampóny ukázal jí je a řekl jí že může jít.Další maminka která ležela vedle mě měla zase problém že musela na vyčištění jelikož jí tam zůstal kus placenty.Zhruba po měsíci sem ji potkala na procházce a řikala že musela znovu na vyčištění jelikož jí tam ještě PÁNI DOKTOŘI ještě kus nechaly.A dobrá rada na závěr maminky : obětujte pětistovku a vemte sebou partnera je to hrozně velká výhoda a hned k Vám mají PA i lékaři úplně jiný přístup jelikož jsem mluvila se známou která porodila téměř bez doktorů ( snad si dávali sváču ) a celá se úplně potrhala.Já sem tam manžela měla a rozhodně toho nelituji.

Tak z tvoji zkušenosti z Mostu je mi docela úzko. Rodící žena musí být v klidu a soustředit se na porod a ne aby ji někdo ponižoval a trápil. Je to určitě velká ostuda pro porodnici Most. Neměla jsi dopustit, aby tam nebyl přítomen otec-má na to právo. A třeba by tě uchránil. Takhle už se ve 21.století rodit nemůže. Možná by stálo za to podat na ně stížnost. Držím pěsti

Chtěla bych se zeptat, jestli nevíte, jak to ted je s registrací na Bulovce. Četla jsem, že se porodnice sjednotili na 14 týdnu těhotenství, ale dle toho co jsem nastudovala na internetu, tak naplněnost a daný týden těhotenství nějak moc neodpovídají. Nyní jsem v 10 týdnu a nevím jestli mám ještě chvíli počkat nebo tam raději zajít. Je tu někdo kdo má zkušenosti s CS na Bulovce? Díky

Mleno,já rodila v Mostě v unoru,taky jsem rodila placentu až po zašití,koukala jsem jak blázenTaky si mě nikdo nvšímal,manžela taky poslali domu,ale stihl to a máme dvojčatka takže na porodnici jsem byla 1měsíc tak si to umíš představit,taky na čtyřlužáku byli tam vietnamky ktery vubec nerozuměli,ale zlaty vietnamky oproti cikánum,taky mi je tam dalito bylo něcov Mostě rodit už nkdy více!dětsky sestry taky na prd zanedbali malymu zánět moč.měchyře až chudinka skončil na JIP. jediny kdo se tam o děti staral bylo nedonošenecky oddělení tam všechna čest!!!!!!!!!!

Tak přidám také svojí zkušenost z mostecké porodnice. Nikdy jsem nepřemýšlela nad tím, kde jednou budu rodit, přišlo mi normální, že každý rodí nejblíž svýmu bydlišti a tak jsem byla v těhotenství překvapená, když se měš každý ptal kde budu rodit a já vždy odpovídla, no přeci tady v Mostě, ne? načež mi každý říékal, abych jela jinam, že tady to stojí za prdm jaký tu dělají průšvihy atd....dokonce i můj manžel, byl u porodu prvního syna Ex v Žatci a říkal že není problém mě odvézt tam....ale já si pořád říkala, budu rodit tady, je to blízko, co kdyby, maj tu dobrou Jipku, kdyby se malý něco stalo....tak proč se trmácet někam mimo město....s bolestma u porodu jsem počítala, to je jasný, že nemocnice a pokoje jsou pořád stejný jak za komunistů jsem taky věděla i viděla, když jsem se byla v porodnici předtím podívat....nejsem náročný tip, jsem si říkala....tak to nějak přežiju...no a zde je tedy můj Den: ráno v půl devátý mi odtekla plodová voda, byla jsem bez bolestí. V devět hodin jsme s manželem dorazili do porodnice na příjem. Byli tu dvě sestry starší, jedna byla sympatická, druhá už moc ne. Prohlídli mně a vyplnili všechny náležitosti. Nunto ještě podotknout, že už do porodnice jsem jela celkově vyklepaná a rozechvěla z toho co mě bude čekat.....manžela poslali domů s tím, že než porodím může to trvat třeba i celý den, že můžu klidně porodit až o půlnoci, takže co by tam se mnou dělal, že se mu ozvou, nebo já, až se bude porod plně rozjíždět....což jsem teda chápala, že celý den by bylo moc a co by tam vážně dělal že ju....pak mi sestra řekla že mi dá klystýr, načež já na to, zda je to opravdu nutný.....nutný prý ne, ale raději ho každý stejně dají, že je to prý dobrý na bolesti a kdesicosi, takže vám ho prostě stejně vnutí....vydržela jsem to asi jen pět minut a pak lítala na záchod, byla jsem na prvním pokoji (první doba porodní/.Byla to docela síla lítat po tom pokoji s vložkou mezi nohama a bez kalhotek, to jsem si říkala že bych nemohla ani hopsat na tom jejich slavným míči nafukovacím....párkrát jsem využila jen sprchu...nechaly mě tam asi hodinu takhle, než přišli s monitoringem na srdíčko pro mimčo....to už jsem musela ležet...kolem poledne mi začaly slabý bolesti, který se začaly stupňovat. Kolem druhý hodiny už bolesti byli větší a větší...deprimovalo mě, že se na mně nechodil skoro nikdo dívat, jak to u mně pokračuje, sestra za mnou přišla snad jen dvakrát, když jsem jí řekla že už mám velký bolesti, koukla na křivku z monitoru a říká, tady není nic vidět, to ještě nic není...přijdou ještě horší! /to byla zrovna ta nesympatická/ po čase přišla ta příjemnější, tak jsem se zeptala zda už můžu zavolat manželovi aby přišel, že to tu špatně nesu psychicky, říkala jsem jí i že nesu bolest strašně špatně, že mám nízký práh bolesti a jsem prostě citlivka na tohleto...ona kouká na hodinky a říká, no jo, ale opravdu to může trvat ještě hodně dlouho než porodíte.....tak jsem si tak v duchu říkala, kde je ta jejich vstřícnost jako na předporodním kurzu, kde nám říkaly, že není problém aby tu blízká osoba s náma byla od začátku až do konce....a takovýhle oblbování.....nakonec teda řekla že může přijít....tak zapůl hodinky manžel přijel....byla jsem fakt ráda že tu je, držel mě za ruku při bolestech a masíroval záda, podával pití /jo sem si musíte vzít vlastní pití, to je nsad jako první věc,kterou vám řeknou abyste si vzali sebou do porodnice...a taky vlastní příbor/....uběhla další hodina a půl v bolestech, kdy jen jednou se na mně přišel někdo podívat a zkontrolovat srdíčko....Kolem čtvrý hodiny při prohlídce mi řekli že jsem otevřená na 5cm, takže půjdeme na sál. Na sále mě položili na starý polohovací lehátko a nechali nás tam s manželem o samotě. Nikdo nepřišel aby mi sdělil nebo se mě zeptal, v jaký poloze chci rodit, nebo v jaký poloze si ulevit od bolestí...nikdo mi nepřišel říct, zda v těch bolestech mám tlačit nebo ne - já teda od kámošky věděla že ne, abych si zbytečně nepotrhala konečník....kontrakce se stupňovaly šíleně, hekala jsem bolestí, cítila jsem jak jsem celá zeslabená a stažená, občas jsem si myslela že snad i omdlím....a sestry chodily jen okolo bez povšimnutí....v jednu chvíli už jsem byla tak zoufalá, že jsem se sestry zeptala zda by mi nemohly dát něco na bolest, vím od kámošky že jí něco píchaly na bolest...a ona mi říká, jestli jste chtěla epidurál, to jste měla říct ráno při příjmu, aby se to připravilo...jinak už tady nikdo není, kdo by vám ho dal a nic jinýho se nedává!! prostě mě takhle odbyla...to si musíte vytrpět! Po další hodině se tam ukázala mladší porodní asistentka /PA/ která mě pak vyšetřila a říkala že se pořád moc neotevírám, že jsem jen na 8 cm....tak mi napíchli kapačku na urychlení...ani snad po hodině jsem ale nebyla moc otevřená, ale bolesti byli příšerný. PA už si se mnou nevěděla moc rady, když chtěla pak abych už začala tlačit při konečný fázi porodu, ptala se mně zda jsem chodila na kurz předporodní , říkám že jo a ona mi říká, no tak snad musíte vědět jak máte správně dýchat a jak si držet nohy ne?! říkám, no to sice vím, ale skutečnost je zcela jiná než nějaký učení že jo....prostě ke mně přistupovala jako když už mám nějaký zkušrnosti a sama bych měla vědět co mám dělat a že křičím bolestí....když to tak hrozný není:-( nebýt tam se mnou manžel, tak to fatk psychicky nezvládnu:-( pořád jsem ležela v jedný poloze na tom stole, občas teda na boku, aby prý mimčo líp sestoupilo níž....vedle na sále rodila další ženská, takže se veškerá pozornost obrátila tam....asi kolem sedmý pak přišel doktor s PA a sestrou a šlo se do konečný fáze, musela jsem mít nohy na koze, PA se sestrou mi tlačily na břicho a doktor rodil....a já prý pořád tlačila špatně...dohcázel mi dech, tak mi manžel přidržoval masku s kyslíkem....nevím jak dlouho jsem tlačila, ale asi dost dlouho, protože byli ze mně už všichni nervozní, doktor pak říká, jestli tady na to zaltačení neporodíte, tak mimčo se přidusí a vytáhnu ho kleštěma...což jsem teda nechtěla, tak jsem se snažila...cítila jsem nástřih a pak malou vytáhli....viděla jsem jí jen jako klubíčko, ale byla slyšet, brečela....hned jí odnesli někam dozadu a řekli manželovi že si jí může jít vyfotit....mě mezitím doktor zašíval a zašíval.....pěkně dlouho, když jsem se ho ptala kolik tam mám stehů, tak prý cca 55.....když mě zašil, přišel manžel s malou v náručí mi jí ukázat a pak přišla dětská sestra a hned jí odnesla pryč, že je prý nějaká bledá....tak mi jí nedaly ani k prsu.....no a po zašití přišla PA a šahá do mně dovnitř a mačká mi břicho, že mám rodit placentu /taky jsem se pak dozvěděla že placenta se rodí Před šitím/....a abych jako tlačila...načež já celá zeslavená a hlavně rozbolavělá už jsem neměla na nic sílu a to mačkání na břicho mě šíleně bolelo....prý to musí ven, přece si kvůlu pár minut bolestí nenecháte dát narkozu.....což jsem řekla že klidně jo......všichni pak odešli, nechali mě roztaženou na koze, protože se vedle mě zase rodilo.....malá se narodila před osmou hodinou večer....opravdu hodinu mě tam takhle nechali a já nevěděla zda mi narkozu daj nebo ne, co se bude vlastně dít....v devět přišli s tím že manžel může jít domů, že mi daj tu narkozu. Přišla pak anestezioložkA, která mě uspala...a já se probudila za hodinku, byla jsem příjemně vyspalá...další dvě hodiny jsem pak ležela na sále, než mě o půlnoci odvezli na pokoj....ráno jsem se probudila malátná, slabá, nemohla jsem sama vstát jinak bych omdlela...sestry mě i do sprchy museli podpírat....přišla za mnou pak dopoledne dětská sestra jestli mám sílu malou nakojit, měli jí totiž na novorozeneckým, což jsem odmítla, protože jsem se na to fakt necítila....celý den jsem se tedy dostávala z účinku narkozy a malou jsem dostala na pokoj až následující den odpoledne.....ležela jsem na čtyřlůžáku a bylo to docela hrozný spíš z toho důvodu, že šíleně tam vrzali postele, takže v noci se nikdo skoro nevyspal a když přišli pak všem návštěvy, nedalo se nikde moc sedět. ležela jsem u okna bez žaluzek, takže na mně šíleně pralo sluníčko...vybavení jak před dvaceti lety, kdy tu rodila moje starší sestra...nadstandart mi nikdo nenabízel,. a já se ani neptala, byli určitě plný....po dvou dnech jsem se musela ozvat aby mi vytáhli z ruky kanylu po kapačce...po vizitě se člověk nedozvěděl jak to s ním vypadá, hlavně že jsme museli být připraveni rozutažený s nohama až vizita přijde....někdy jsem se nestihla ani jít vyčúrat a osprchovat, protože se nevědělo v kolik hodin zrovna vizita přijde....když jsme nebyli připraveni, dostali jsme ještě vynadáno...jediný co hlásily rozhlasem bylo aby si maminky změřily teplotu....za den tam přišlo tolik doktorů na ženský nebo na mimčo se podívat, že mi šla z toho hlava kolem a hlavně jsem nikdy předem nevěděla kdo kdy přijde, když jsem přišla třeba ze sprchy, řekli mi ženský na pokoji, byli tu doktoři a koukali na mimča....takže jsem třeba něco prošvihla....no hlavně ža ženská po porodu s mimčem mají mít klid a ženská má často chodit do sprchy aby se jizvy zhojily lépe a jiný věci....ale tam na to klid nebyl vůbec, vše ve shonu....děstký sestry byli příjemný, ty byli fajn, i když se taky často rozcházeli va nbázorech na určitý věci....po pěti dnech jsem se šíleně moc ntěšila už domů, byla jsem vyčerpaná jak fyzicky tak psychicky....A můj závěr? příště bych šla rodit jinam a kdybych mohla volit způsob rození, brala bych císaře....měla jsem smůlu na lidi u porodu, vázla tam komunikace a celkově přístup ke mně jako prvorodičce.....až na gyndě jsem se dozvěděla, že placentu jsem rodila pod narkozöu hlavně proto, že nešla sama pryč, ale že byla až na zadní stěně, tak jí museli mnuálně vytáhnout....Když kouknu na stránky naší porodnice a čtu co všechno rodičkám nabízejí, tak se tomu směju, protože z toho není pravda ani polovina....