Linda |
• |
16.7.2008 15:00:00
Hm, to si dovedu představit. Víte co, kdyby moje dítě mělo nějakou zjevnou asymetrii, nebo šmajdalo, nebo kdyby mě na cokoliv upozornil pediatr, určitě bych to nenechala plavat. Ale že je třeba prohýbání do luku nějaký problém, to doteď nechápu a ani tento článek to nijak nevysvětluje.
|
16.7.2008 14:50:14
Ja s tebou souhlasim, s Adamem jsme zacli chodit kvuli prohýbani do luku na fyzioterapii a pak nas tam drzela asi rok kvuli takovym kravinam, ze sem mela chut ji rict at se na to vykasle. Prislo mi, ze za nasi kazdou navstevu dostane penize a musi si nas porot udrzet....
|
Linda |
• |
16.7.2008 14:50:14
No tak stáčení hlavičky na jednu stranu nebo jakoukoliv zjevnou nerovnováhu bych osobně řešila....Ehm, nicméně, jak zásadní má teď ta slečna problém? Ono jde vždy o tu míru. My všechny, co nosíme kabelky (či tašky) stále na jednu stranu, máme do určité míry těla pokroucená - přesto to z frajeřiny děláme dál...
|
Linda |
• |
16.7.2008 14:45:22
Asi jsem se nevyjádřila přesně, u fyzioterapeutky jsme nebyly. Šlo jen o vyjádření paní z Plaváčku, již tady nechci v žádném případě pomlouvat, protože to jistě myslela dobře, ale i její další názory na péči o děti / výchovu dětí mi přišly trochu mimo. Ta mi právě doporučila zajít za fyzioterapeutkou, ovšem já jsem na problém pouze upozornila pediatričku, aby se na to podívala a věřím, že kdyby tam byl nějaký zásadní problém, tak by ho viděla, když jí rukama prochází spousty dětí...
|
16.7.2008 14:42:47
kazdy to ted studuje, je to v mode... Ma tchyne co pracuje na fyzioterapii nedavno licila pripad, jak jeji mlada kolegyne pri Vojtovce zlomila miminu klicni kost - i laika hned napadne, ze to asi neni v poradku...Jestli je to jen na malomeste nevim...
|
Jíťa |
• |
16.7.2008 14:10:17
Problém je, že to nikdo neví a nikdy v budoucnu vědět nebude.
Můžeš cvičit s děckem jak blázen a stejně tomu neujdete. Co třeba přetížené školní brašny? Zkusilas někdy zvážit aktovku prvňáčka? Co celodenní sezení ve školních lavicích? .... |
GLT |
16.7.2008 13:11:40
Žabátko, já si nemyslím, že když si dítě osvojí náhradní pohybový vzorec, tak to musí nutně být špatně. Také jsem psala, že nefandím tabulkám a že si myslím, že se někdy řeší prkotiny. Já rozhodně JSEM pro individuální přístup. Ale jsou případy (a není jich málo), kdy je potřeba problém řešit. Nespraví se to tím, že se dítě začne samo více hýbat a tím se dostane ,,do normálu". Ale to už je právě na fyzioterapeutovi, aby posoudil nutnost rehabilitace. Náš příklad: S dcerou jsme cvičily hodně, abychom napravily potíže, které měla (hlavička, ochablejší půlka těla...). Když se tyto nedostatky srovnaly, Mgr zhodnotila, že by bylo ještě potřeba posilovat bříško. Navrhla, že zkusíme nejdřív přirozenou cestu (běžným pohybem se také procvičují svaly), v případě, že by to nestačilo a začala si osvojovat špatné držení těla (vystčený zadeček, křivá páteř atd), tak teprve POTOM bychom začlaly opět s Vojtovkou. Naštěstí to už nebylo potřeba. Podle mě toto je individuální přístup a já jsem byla maximálně spokojená. A když se dítě před Dr chová jinak, měl by Dr brát na zřetel, když řeknu, že doma to je jinak. Asi jsme také měli štěstí na dobrého pediatra a fyzioterapeuta, což ty jsi asi neměla. Bohužel, když dva dělají totéž, není to totéž. A jak píšeš: Ano, drobné odchylky se pravděpodobně upraví časem. Ale ne všechny odchylky jsou drobné.
|
Dana, dvě děti |
• |
16.7.2008 12:51:48
Ne, nezjišťoval. Kontaktovala jsem kvůli tomu centrální pracoviště v Brně a Praze a hledala i v zahraničních materiálech.
|
Dana, dvě děti |
• |
16.7.2008 12:51:40
Ne, nezjišťoval. Kontaktovala jsem kvůli tomu centrální pracoviště v Brně a Prazea hledala i v zahraničních materiálech.
|
Dana, dvě děti |
• |
16.7.2008 12:47:58
Přesně tak! Proto ta zmiňovaná plasticita mozku. V dokumentu BBC zmínili, že existuje asi 24 způsobů, jak lézt. Jakpak by na to asi pohlíželi terapeuti, kteří znají ten svůj jeden?
|
Další akce nalezte zde
Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.