Názory k článku Čteme, čteme pohádku...

čteme a čteme, hlavně ty encyklopedie, už dávno
staršímu je o dva roky víc, takže i ten mladší zvládá momentálně čtení knížek jako je Pipi dlouhá punčocha a opravdu s u toho výborně baví.
na čtní jsou kluci zvyklí od malinka, ukazování obrázků bylo snad od narození :-D a když jsem mladšího kojila, tak jsem u toho četla staršímu Křemílka a Vochomůrku, krtečky a podobný, takže od poslouchání u kojení přešel plynule k poslouchání bez kojení
českou klasiku jsem skoro nikdy klukům nečetla, jenom občas, aby znali aspoň perníkovou chaloupku, ale rozhodně bez vdovce, macechy a úmyslnýho odvedení do lesa
a to mám za to, nás nikdo před tímto druhem násilí takto neochraňoval a nepamatuju si, že bych se pohádek bála, nebo že by mi přišly něčím nepatřičný.dokonce i moje maminka, která měla některý knížky po nás schovaný, jako poklad, a teď je vytáhla aby mohla číst mým klukům, prohlásila, že se to nedá číst, že je to moc krvavý a krutý.

možná se změnila doba a to je dobře

zůstaneme u pěkných pohádek a dál si budu pohádku číst napřed já a pak se uvidí, jestli projde cenzurou

Musim se zastat klasickych ceskych pohadek - my si je doma uzivame. B.Nemcova nebo K.J.Erben sepsaly ustni lidovou slovesnost nasi zeme a ja si myslim, ze tuhle tradici je dobre predavat dale, protoze je soucasti naseho kulturniho dedictvi. Ja jsem jako dite z draku, jezibab, certu a vodniku nemela vubec strach (a moje deti nastesti take ne), spise me fascinovaly a lakaly. Muj syn je jeste o krok dale nez ja, jeho nejoblibenejsi jsou ruske lidove pohadky KRASA NESMIRNA- tam se to lebkama se sviticima ocima jenom hemzi....Jinak ujizdime na pohadkach se zviratky od bratri Capku: PEJSEK A KOCICKA, DASENKA, velmi se mi libi kresby Miloslava Jagra v knizkach KLUK S KRIDLY, PODIVANKY (stale v nich objevujeme nove detaily). Kdyz jsem byla podruhe tehotna, velmi se mi osvedcila knizka JAK JSEM PRISEL NA SVET od Kateriny Janouch- jsou tam pro deti ukazana "temata ze zivota"- laska mezi rodici, plozeni, tehotenstvi a porod. Starsimu diteti jsou 3 roky a cteme a povidame si o knizkach pravidelne pred spanim 15-20min. Pres den casto poslouchame pohadky na CD - nejoblibenejsi je Jirina Bohdalova nebo Libuse Safrankova. Encyklopedie vseho druhu nebo detsky atlas sveta je u nas spise zabava na destiva odpoledne doma....

Samozřejmě, každý jsme jiný. Stejně by mě zajímalo - Vy a Váš manžel čtete hodně?

Jsem přímo alergická na články tohoto typu. Někdy mi připadá, že psychologové a další co tak rádi radí sami nemají děti.Já jsem svým dětem četla pravidelně každý večer už od 1 roku a teď knížku nevezmou do ruky a nikdo je nedonutí si nic přečíst.

ja taky nerada ctu synovi (3 a půl roku) klasicke hororove pohadky. I kdyz ho nedavno zaujala Pernikova chaloupka, ale s verzi, kde vystupuje zla macecha, ktera chce deti nechat v lese, mam proste problem. Radsi cteme milovaneho Pejska a kocicku nebo taky takove trochu trhle pohadky, kde vystupuji zviratka - napr. o nastvanem medovi, o kocicce, ktera ztratila balon atd. Spis me stve, jak spatne jsou nektere knihy pro deti napsane nebo prelozene. Mame nekolik takovych doma a bavim se u cteni tim, ze je predelavam podle sveho. O Capkovi to samozrejme neplati!