Názory k článku Jak se žije českým maminkám v Austrálii III

Nesmím kritizovat ostatní Čechy, protože jsou to Češi, nebo vůbec nikoho, pokud nejsem ve všem úplně nejlepší?

Mám rád svou zem i národ, snažím se je v rámci svých možností co nejlépe poznat, znát kulturu, znát dějiny. Ale to neznamená, že budu nekritický. Že budu slepý k tomu, co pokládám za špatné, nebo si to budu nechávat pro sebe. Tím pomůžu jenom tomu, aby se nic nezlepšilo, ne-li aby to bylo postupem doby horší a horší. Srovnávání slouží k poučení, hloupý není ten, kdo se snaží poučit, ale ten, kdo před srovnáváním uhýbá.

Četl jsem třeba už jako mladý spoustu prvorepublikových a ještě starších cestopisů, v antikvariátech byly za babku. A jejich autoři pravidelně upozorňovali na věci, ze kterých by se Češi mohli nebo měli poučit, aby se země i národ rozvíjeli. A kupříkladu čelný chorvatský politik té doby Stjepan Radić napsal několik knih o tom, jak by se Chorvaté měli od Čechů učit prakticky ve všem. Dneska, pokud nějací Chorvaté píší o tom, v čem se u Čechů poučit, týká se to piva. Ani to asi není k zahození, ale je to dost málo.

Netvrdím, že mám určitě pravdu, pouze si to myslím a svůj názor říkám. Zkus mne přesvědčit, že se mýlím. Ale tím, že mi řekneš, abych odtud vypadl, mě rozhodně nepřesvědčíš.

Jejda mane, tak už se rozpovídej, nebo to má být jako nějaký přínos do diskuze, že oznámíš, že o něčem víš víc, než někdo jiný?!

Hm, já tam nejezdím pracovně. Přezíravá jsem tak akorát vůči chytrákům, kteří dělají závěry z toho, že přespali v penzionu ;) A skutečně vím o Balkánu trochu víc a z trochu jiné pozice než ty, přestože si to nedovedeš představit. Hlavně o těch domorodcích...

Z tebe teda zapšklost přímo kape. A všude jsi byla, všechno znáš, k tomu sarkasmus bez humoru, přezíravost vůči "domorodcům".

"Moje zkušenosti z Balkánu totiž nespočívají v tom, že projíždím a nechávám se okouzlovat tím, jak jsou ti trpce osudem zkoušení domorodci vřelí a pohostinní."

Moje zkušenosti v tom taky nespočívají. I když na Balkán jezdím často už víc než dvacet let, ale většinou pracovně, na dovolené jsem tam byl jen dvakrát.

Moje zkušenosti z Balkánu totiž nespočívají v tom, že projíždím a nechávám se okouzlovat tím, jak jsou ti trpce osudem zkoušení domorodci vřelí a pohostinní.