Diskuze : Drbárny : Zamlklé těhotenství

Feketko, je dobře, že jsi aspoň nakoukla. Moc na tebe myslím!!!!!
Krásná ikonka

A volal mi manzel, ze nam ukradli auticko:-( vrrr:-( On s nim teda ejzdi svagr, ale vejdeme se do nej vsichni s tchynkou....

TErko, Evi: jsem rada, ze enjsem jedina nervni matka U nas to obcas vypada naprosot stjene...pak si to zpetne vycitam.

Natalii: to Hcg vypada opravdu moc dobre...

a do toho všeho vstává ted furt ve 4.30

Ahoj Osky,
ráda Tě tu vidím. Nestraš mě s tou nemocí. Ježiš, jsem fakt zvědavá, jestli bude následovat nějaký měsíc, v kterým nebudeme nemocní...

Co se týče výchovy, ani mi nemluv. Dnes ráno už tady napoplach bilo výstražný světlo, že musím zbrzdit a uklidnit se nějak, bo bych tu svoji holčičku taky mohla přivést až na psychinu a sebe taky. Už jsem to asi přehnala, hrabe mi.
Julča si občas zpívá takovou písničku, co ji naučila tchýně. Pro ilustraci:

Jede turek do okurek, šavla se mu blejská, my se turka nebojíme ani jeho vojska

No a naše slečna místo vojska říká (říkala) na konci Dvojska místo vojska. Nevím, kde to vzala, občas jsem ji opravovala, že dvojska se neříká, občas jsem na to prděla, ale dneska do mě vjelo 100 čertů a neskutečně mi to vadilo, tak jsem ji začala důsledně opravovat a ona pořád se smíchem říkala dvojska, občas vojska. No mě to tak vytočilo, chtěla snídani, tak jsem tvrdošíjně trvala na tom, až to zazpívá správně, bude snídaně. Zřejmě jsem při tom vypadala hrozivě, neb Julča začla natahovat a vypadalo to, že z ní nevyrazím nic. No nebudu to protahovat, ruply mi nervy a tak dlouho jsem to do ní hustila a řvala na ni, že s mohutným vzlykáním, kdy se chtěla pochovat (a ujistit se, že je to přece jen její hodná maminka) a já ji nepochovala, to nakonec ze sebe vysypala. Načež jsem se rozzářila, začala ji chválit, chovat a to všechno se slazami v očích (tak, aby mě neviděla), páč mě došlo, že to fakt přeháním, když se mi dítě málem strachy počúralo. No hotovo. Ale myslím, že má natrénováno a že dvojsko už z huby nevypustí.
Ale asi mi to za to nestálo, jsem z toho pěkně přešlá, nechápu, kde se ve mně vzal takovej vztek. Jsem fakt někdy hrozná matka. Chudák Julinka. No a Jonášek, ten jen nechápavě zíral, proč tak ječím a Julča řve...
Ach jo, jsem fakt zralá na panáka nebo si to jít hodit.
Omlouvám se za výlev. Potřebuju asi povzbudit. Holky, prosím, řekněte mi, že nejsem blázen... Doufám, že si to nebude holka pamatovat do dospělosti a že to na ní nezanechá nějaký velký následky.