Diskuze : Zdraví : JIP a ARO

V reálu mi nikdo nenadává, neostrakizuje, nevysmívá, nekope do mě...

To není Mystik, je to okopírované z tématu ve Vysokých školách, psala to nějaká Němka tam. Už přrdrvčírem nebo včera, to je fuk.

Njn, osud, mama mojej mamy má 93 a ešte žije, 10 rokov leží v posteli kvôli celkovej slabosti a zdeformovanej chrbtici inak jej nič nie je, sem tam urobí kolečko okolo stola...dokopy nič nevidí, má jeden zub a zle počuje, chuť do jedla za troch. Keď prídem na návštevu a pochopí, že som to ja spieva mi pesničky ako keď som bola malá. Moja mamka (+67)ktorá celý život bojoval s chorobami, 2x vyhrala boj s rakovinou je rok po smrti Babička plakala, že "načo ona žije a jej dcéra nie". Čo narobíme. Taký je život

Normálně. Je to prostě život. Nicméně, pokud se hroutíš teď, co bys dělala, kdyby ses o nevyléčitelně nemocného měla denně starat doma? Mám doma extchána s rakovinou, žádná šance na uzdravení, žádná léčba, jen tlumení bolesti a je na nasogastrické sondě. To je teprve záhul. Ale abych se denně hroutila, nebo vyžadovala aplaus, jaká jsem hvězda - proč? Je to prostě, jak to je.

Ty na něj čekáš a těšíš se, že zaútočí a ty můžeš zase říct, že jsi chudák. To už je fakt patologie.


To je už divný...