Diskuze : Hlavní : Jsem podváděná partnerka

Dari "Nu, tak to se pak nedivte, že až ta situace nastane, nebudete absolutně tušit, co máte dělat... "

To je jako se připravovat na ovdovění v mladém věku, nebo smrt dítěte nebo rakovinu nebo ochrnutí po úrazu. Jo všichni víme, že to může stát, ale nepřipravujeme se na to přece. A i kdyby, tak myslíš, že to pomůže pak tušit, co dělat?

Já si myslím, že dobrá obecná příprava je, že nikdo není povinen s nikým žít a to, že někdo někoho omrzí, nemusí být o ničích (dokonce ani jeho-odcházejícího) chybách.

Nemyslím tím zdejší zářné vztahy, ale dost lidí spolu je ze zvyku, mají spolu nacvičenou spolupráci, znají se, jsou jako jednotlivci na úrovni, takže překonají i mírné neuspokojení, nahradí ho přátelstvím k partnerovi. Pak se samozřejmě může objevit nějaký ON(A) a je vymalováno.

Na nektere věci se proste člověk nemůže připravit, dokud je nezažije.

Líbí se mi obě varianty. Něco koupit, přijít domu a udělat překvapeni.. To my umíme. Napr: něco pro tebe mám, hledej.. a prihoriva, hoří. Ale varianta řetízku v šuplíku mi neurazi, čekat na ještě hezci příležitost, proč ne? Jen ja ani MM bychom to nevydrželi. “Více štěstí je v dávání” a my se na to když dáváme vždycky hrozně těšíme.

Romantika, no. Kdo vi, kdy se opravdu vydari spolecny zapad slunce nebo co ja vim.