Diskuze : Hlavní : Jsem podváděná partnerka

Val, to třídění myšlenek je fajn, ale asi by to chtělo koukat trochu dál, než do zítřka...opravdu chceš zbytek života trávit tak, jako teď? Není nic, co by sis přála, jak by sis zařídila život kdybys nebrala vůbec v potaz, co si o tom myslí okolí? Hele, možná je to blbost, ale já jsem si třeba všimla, že když něco chci změnit, udělat jinak a opravdu to chci a hledám způsob, tak mi samy začnou přicházet do cesty situace, které mě k tomu posunou, prostě se někde něco stane, někoho potkám, kdo mě třeba přivede na nápad, řešení...

...a není třeba už na čase místo neustálého hrabání se v minulosti tu hlavu otočit a chvilku se dívat dopředu? Matku nechat za sebou a dívat se, co bys jako mohla a chtěla ty?

Val, ne, netlačily, moje rodina vůbec, v mojí rodině nebylo zvykem na někoho v něčem tlačit, ať už to bylo cokoli...a manželova maminka se jednou za čas zmínila, že už by jí udělalo radost vnoucatko, ona je přece jen o 10 let starší, než moje mamka...ale nebyl to žádný nátlak, ona sama měla mého manžela až ve 30😉, takže na tehdejší dobu dost pozdě...

"Moje máma tlačila až od mých 25 let. Ale to už hodně fest, zaváděla na to řeč při jakékoli příležitosti. A nakonec mě vlastně udolala. Já sama bych asi ještě nechtěla"

Valkýro, čtu tvoje odpovědi, odpovídáš obsáhle, ale stejně tam pořád nečtu vysvětlení, proč dospělá žena, ekonomicky na rodičích nezávislá, žijící ve svobodné společnosti, vlivu rodičů, který je jí nepříjemný, podlehne.

Ty pořád opakuješ, že tě matka prostě udolala řečma- ale proč jsi jí dala tu možnost? Proč ses neosamostatnila, neodjela nebo aspoň neomezila styky? To přece nebylo v naší generaci nic výjimečného.

Hadice, já si myslím, že tohle záleží na tom, jestli si člověk vybuduje pevné zázemí mimo původní rodinu a osamostatní se se vším všudy, nebo zůstane připoutaný pomyslnou pupeční šňůrou v pozici dítěte.