Diskuze : Hlavní : Věkový rozdíl mezi sourozenci

Val, já jsem taky od začátku chtěla jen jedno...a byla jsem spokojená, on byl (a vlastně celkem pořád je) poměrně náročné dítě, na druhé jsem se necítila...ale byla jsem tak spokojená, druhé mi nechybělo...až poslední dobou jsem si párkrát říkala, že zrovna jemu by býval ten sourozenec možná dost prospěl...no, co, teď už nemá smysl se tím zaobírat...a syn se tedy nikdy na sourozence neptal, jako některé děti chodí, že by chtěly mít brášku nebo ségru a proč ne apod...

To není móda, takhle to byla za mého dětství taky. Moji spolužáci měli sourozence +- 2 roky, já o 4 roky a ten rozdíl z pohledu dítěte už připadal velký, litovala jsem, že taky není ty dva roky.

moji bráchové jsou od sebe 15 měsíců
že začátku prý strašný, včetně žárlení, ale až se srovnali, tak až do dospělosti super vztah, ještě po svatbě spolu jezdili na dovolený, s dětma pak už ne, ale pořád si mají co říct a rozumí si
já jsem od nich po dalších 4 letech, kromě doby tak do puberty jsme oni dva a já
už proto jsem chtěla, aby byli věkem blízko sebe
chtěla jsem parťáka i pro nejmladšího, ale to už nevyšlo, mrzí mě to pořád, ale hlavním důvodem byly peníze

Marko, tak to my jsme ve třídě měli několik spolužáků, kteří měli sourozence o třídu níž, takže asi jak kde...do první třídy jsem šla v roce 1980

Marko, je to náročné. Ty první roky velmi. Na hranici zvládnutelnosti (pro mě).
Ale následně si to opravdu pochvaluji, děti fungovaly jako jedna jednotka, vším procházely v podstatě naráz - školka, škola, dětské zájmy, pubertální zájmy .. Jak píše Fern, mají řadu společných přátel, mají k sobě pořád blízko.