Diskuze : Drbárny : Mám hodně dětí

jestli to utáhnete finančně, tak nic dalšího neřeš
je ti 37, brzo 40 můžeš jít do práce - v dnešní době spousta lidí rodičovství odkládá a tak chodí po MD do práce i později, to vůbec neřeš

mně je 38 a zatím jsem stálý místo nepotkala, kdyby bylo za co, nad dalším dítětem bych neváhala, to je aspoň smysluplná činnost (nejen plodit... ale halvně vychovávat :))

Děkuji vám za všechny odpovědi. Potřebuji mít alespoň pár lidí kolem sebe ikdyž anonymních, co mé rozhodnutí si 5 dítě nechat podpoří. Všichni komu jsem to řekla, ze svého nejbližšího okolí jsou proti. Jsem v 6+1 týdnu, v pondělí mám jít na druhý ultrazvuk a říci doktorce jak jsem se rozmyslela, na potrat jít prostě nedokážu, nedokážu to udělat, takže si to malé asi nechám. Mám jednu nejstarší dceru a 3 kluky tak doufám že to bude alespoň holčička, ale hlavně aby to bylo zdravé, to je v tuto chvíli to nejdůležitější. No, se všema lidma z okolí to budou galeje, to je mi předem jasné. Buduj se muset nějak psychicky obrnit.

Já mám sedm dětí a taky rozhodně nemám povahu na konflikty. Ale podle mé zkušenosti nejhorší je 3.-4. dítě. Pak už si to ti lidi asi říkají jen mezi sebou a ne mě do očí Souhlasím s názorem, že když už tu dítě jednou je, tak není co řešit. Jestli jsi mateřský typ, jak píšeš, tak si myslím, že bys potratu do smrti litovala. Budete mít určitě z miminka hodně radosti, i když už to pro manžela bude ve vyšším věku (možná právě proto). Většinou věci nejsou tak horké, jak ze začátku vypadají. Já bydlím na vesnici a je mi jasné, že nás někteří "komentují". Ale to se prostě nedá nic dělat.

JO, to je jedno z pozitiv které máme, že finančně jsme zabezpečení dost slušně i do budoucna, manžel má menší firmu, máme velký dům, bez hypotéky, dvě auta.... ale mám jiný problém, s manželem jsme už spolu 18 let a manžel je o 20 let starší než já, takže je mu 57 let. Vím že se říká, že na věku chlapa nezáleží, hlavně na věku matky, mě je 37. Manžel je velice vitální, s dětmi lyžuje jezdí na kole, fyzicky je na tom jako 40cátník. Ale hlavně proto se bojím těch reakcí lidí z našeho maloměsta, že si budou ťukat na hlavu, že mám další dítě s tak starým chlapem. Další věc je ta, že jsme oba Vysokoškoláci, ale já ještě pořádně neměla možnost své vzdělání uplatnit a pravděpodobně bych ho s pátým dítkem už asi nikdy ani neuplatnila. Mě osobně to ale zase tak nevadí. Smysl života vidím píše v krásné rodině a zdravých šikovných dětech. Nejsem moc kariérní typ, spíše mateřský. Potrat bych nesla psychycky hodně těžce. Jenže Lehce se řekne, ser na okolí, nežijeme v izolaci, každý den mě čekají ty nepříjemné pohledy lidí a hloupé narážky, nevím zda to se svou povahou ( ryba) ustojím.

tak to bohužel nemáš kamarádky.
Mně když známá řekla, že čekají čtvrté, tak mi to taky přišlo šílený. ( sama mám dvě a počet dětí uzavřen). Ale nedovolila bych si to komentovat slovy, ať jde na potrat. Možná, kdyby byla ve vysloveně špatné sociální situaci, ale ani tak bych rozhodně do nikoho nehučela..
Jste-li na tom finančně slušně a manželovi to nevadí, tak si ho nech. Na lidi se vykašli, živit ti to nebudou