Diskuze : Hlavní : Máme doma prvňáka

Markéto, my se neučíme číst a psát. Děláme průpravu, různé předmatematické hry, děti některé čtou prostě spontánně, tak se snažím jim aspoň trochu v tomto vyjít vstříc. Ale s 15 dětmi bychom běžně stíhaly i individuální práci, což by bylo úžasné, protože potom by leckde mohly odpadnout různé následně placené kurzy doporučené v poradnách atd. Je to na hlavu postavené. Složitě se hledají cesty pro kurzy, a další péči, když bychom totéž +- zvládly ve školkách, kdyby nám k tomu dali podmínky. A ve škole to platí o 100% více.

Okolíku,

ne, ne, jen jsem psala jen o jedné z nich, protože u té je ten problém nejvýraznější. Nakonec se v ředitelně vystřídaly tři, každý den jedna, ale zásadní byla ta první. Ty další dvě už věděly, jak dopadla, takže už asi úspěch nečekaly.

Navíc se během týdne projevily jiné kolegyně, u kterých nebylo dřív jasné, na čí straně jsou, a už to jasné je. Příjemné překvapení.

To je taky mazec.

Překvapivě dobře. Zdá se, že už i pan ředitel má jasno, koho chce ve škole víc, a dámy se asi budou muset přizpůsobit nové situaci (nebo odejít, což by udělalo dobře všem, ale nutit je nejde).

U nás bude 17, 17, 16. Zatím nejnižší počty, co jsem na škole.

Zaplácne se tím poslední velká místnost, musí se předělat sborovna na učebnu, a i kdyby jich příští rok mělo být dohromady přes 60, nebude možné mít víc než dvě třídy.

Počty do 20 jsou fajn, nad 20 je znát každé dítě.