Diskuze : Hlavní : Toxoplasmóza

Ahoj, byla jsem ve stejné situaci před 5 lety. Bála jsem se postižení dítěte a chtěla jsem jít na potrat. Gynekoložka mě poslala ať to konzultuju na rizikové poradně v Brně na Obilňáku. Tam jsem jim dala výsledky z infekčního a řekli mně že nechápou co hysterčím, že podle těch výsledků není možné soudit na akutní toxoplasmozu. Tak zas já proč mně teda předepsali na celé těhotenství atb a tvrdili, že to akutní je. To zas že nechápou, že pro to neměli podklady, protože mně neudělali vyšetření na ten podstatný typ protilátek, aby vůbec mohli rozhodnout, jestli je ta infekce akutní nebo ne. Na rizikové poradně mně nechali udělat nové rozbory, poslali to do dvou různých laboratoří. Podle výsledků to nebyla akutní infekce a nasazení atb bylo naprosto zbytečné. Shoda u obou laboratoří.
Jo a na tom infekčním mně ještě předtím ty neplnohodnotné testy opakovali, ale ze stejnýho vzorku. To mě dost zarazilo, že neudělali nový odběr. Takže na rizikovém mně dr. řekl, že podle něho atb jsou zbytečná, ale že se mám domluvit na infekčním. Tam už jsem nechtěla jít, protože celý ten postup mně přišel neprofesionální a k tomu ještě arogantní jednání ...
Že se mně prý nediví... Tak jsem atb vyhodila v lékárně, dostala jsem doporučení na jeden kontrolní ultrazvuk navíc, malá je zdravá..
Nespoléhej na 1 doktora, ověřuj, prověřuj.... Nasazení atb může být oprávněné, ale nemusí..

Přítomnost protilátek v séru nemusí vždy znamenat onemocnění a s tím spojené další léčení či dokonce riziko transplacentárního přenosu.

Opakovaně je nutno zdůraznit, že přítomnost protilátek v séru po dříve prožitém onemocnění naopak chrání ženu před primárním onemocněním v graviditě.
Inkubační doba onemocnění bývá kratší než 10 dnů a některé protilátky mohou být detekovány již koncem druhého týdne po infekci a zůstávají ve středních a nízkých titrech (hodnotách) po řadu let.. Po nákaze se vytvoří částečná (tzv. nesterilní) imunita, jejíž důsledkem je vytvoření rovnovážného stavu mezi hostitelem a parazitem. Onemocnění přechází do chronického nebo latentního stadia s typickými stabilními titry (hodnotami) protilátek. V případě jiného infekčního onemocnění, při oslabení imunity organismu, po některých lécích, nebo i v průběhu těhotenství může dojít k opětovnému vzestupu hladiny protilátek, což nemusí vždy znamenat reaktivaci onemocnění. Proto je nutný komplexní rozbor a správná interpretace každého pozitivního případu.

Poslyš, můžu se na to zeptat šéfa infekcionisty. Pokud to chápu, znovu se objevily specifické protilátky IgM, které už předtím klesly. Na toxoplasmózu nevzniká trvalá imunita, jedna z možností je tedy opakovaná infekce. Nemáte blízko zdroj? Kočka apod?

nemůže mít takhle dlouho akutní fázi toxoplazmozy, má zřejmě jen vysokou hladinu protilátek v krvi, což může způsobit i jiné onemocnění, obecně tedy někdy toxoplazmozu prodělala a nikdy se z ní nevyléčí, toxoplazmoza v latentní fázi je v těle do konce života, aktivuje se oslabením organismu nebo nějakou jinou událostí třeba těhotenstvím, ale prodělat její akutní formu může člověkjen jednou v životě, může se ale přenést do oční formy toxoplazmozy, kde člověk pomalu ztrácí zrak nebo do zánětu mozkových blan, což se stane třeba v případě když člověk onemocní AIDS a zároveň má toxoplazmozu

Jinak o toxoplasmose jsem kdysi sepisovala krátký informační text, tu je, pokud si chceš přečíst obecné informace - akorát umáznu své jméno

Toxoplazmóza (zpracovala )

Toxoplazmóza je onemocnění vyvolané parazitem - kokcidií Toxoplasma gondii. Toxoplazma je vnitrobuněčný jednobuněčný parazit s kosmopolitním rozšírením. Konečným hostitelem této kokcidie jsou výlučně kočkovité šelmy, v jejichž střevě dochází k pohlavnímu rozmnožování Toxoplazmy a vytváření tzv. oocyst - infekčních částic. Oocysty jsou pak spolu s trusem vylučovány do prostředí, kde se jimi může nakazit mezihostitel. V těle mezihostitele probíhá nepohlavní rozmnožování parazita. Mezihostitelem se může stát v podstatě jakýkoliv teplokrevný živočich včetně člověka.
Toxoplazma v těle mezihostitele (člověka) vytvoří tkáňové cysty v různých tkáních a přetrvává doživotně.

K nákaze člověka může dojít jednak (častěji) z nedostatečně tepelně opracovaného masa z mezihostitelů Toxoplazmy (z tkáňových cyst), nebo (vzácněji - cca 6.5% nákaz) z trusu nakažených koček. Oocysty Toxoplazmy, obsahující tzv. sporozoity, v kočičím trusu nejsou infekční ihned po vyloučení, k jejich aktivaci dochází na volném vzduchu. Infekční pak zůstávají řadu měsíců.
Promořenost české populace toxoplazmózou je cca 30%, většina lidí se s ní ale setká spíše v pozdějším věku. Mladé ženy jsou zpravidla vnímavé (tedy nepromořené) - infekci toxoplazmózou prodělalo zhruba 15% žen v reprodukčním věku.

Infekce toxoplazmózou
Toxoplasma gondii je původcem onemocnění zvaného toxoplazmóza. U člověka probíhá ve většině případů podobně jako běžné, chřipce podobné horečnaté onemocnění, za které bývá často zaměněna. Po odeznění příznaků akutní infekce přežívá parazit v člověku ve formě tkáňových cyst až do konce života. Vážné následky může mít toxoplazmóza u osob s poruchami imunity (u pacientů s AIDS, nebo při podávání imunosupresiv apod). Nejnovější výzkumy ukazují, že přetrvávání cyst v nervové soustavě má vliv na chování nakaženého jedince. Prof. RNDr. Jaroslav Flegr (UK- PřF) mimo jiné publikoval docela šokující závěry obsáhlé studie, ve které doložil průkazně vyšší výskyt cyst toxoplazmy u účastníků dopravních nehod oproti běžné populaci. Zdá se, že lidé s toxoplazmou o něco pomaleji reagují v kritických situacích a jsou méně opatrní.
K tomuto tématu doporučuji Flegrovu knížku Pozor, toxo
Dále je uvažována možnost, že toxoplazmy mohou být spouštěčem schizofrenie, prostřednictvím ovlivnění dráhy dopaminu.

Toxoplazmóza a těhotenství.
K infekci plodu dochází v situaci, kdy těhotná žena vnímavá vůči infekci (tj. nepromořená) je infikována toxoplazmózou během těhotenství. Význam postižení plodu souvisí se stářím těhotenství, především v prvím a částečně druhém trimestru jsou postižení plodu velmi závažná a jsou indikací k přerušení těhotenství.

Typy postižení plodu:
• Rozmnožující se parazit způsobuje u plodu zánětlivou reakci s tkáňovými nekrozami (odumření částí tkáně), kde později dochází až k tvorbě kalcifikací (zvápenatění) - především v mozku a v očích - neurologické postižení, epilepsie, slepota...).
• V časnější graviditě díky chybění vlastní obranyschopnosti plodu může dojít k masivnímu zmnožení parazita a závažným následkům (encefalitida - zánět mozku, hydrocefalus - vodnatelnost mozku, hepatitis - zánět jater, ascites - vodnatelnost břišní dutiny apod.).
• V pozdějších fázích těhotenství jsou příznaky mírnější (ložiska v mozku, hydrocefalus) nebo zcela chybí, ale následky se mohou projevit v dětském věku – nejčastěji chorioretinitida - zánět oční sítnice.