Petra | •
|
(23.11.2007 8:08:31) Ahoj, Katko, ty pocity beznaděje a touhy dobře znám. Potratila jsem letos v říjnu v 10 týdnu. Už podruhé. Před rokem se mi stalo totéž, ve stejné době, stejně staré těhotenství. Když ani tentokrát lékaři nedovedli určit příčinu, že prý se to v prvním trimetru stává, vyhledala jsem i léčitelku. Dověděla jsem se, že mám zablokovanou páteř a jsem celá nějak natočená doprava a musím se srovnat, abych dítě mohla donosit. Začala jsem teď chodit na břišní tance a na jógu, pomůže to snad i zklidnit mysl a ještě jednou jdu i k té léčitelce. Určitě by pomohlo i cvičení podle paní Mojžíšové, ale to u nás nikdo nevede, zkouším to podle příručky doma. To cvičení může i napomoct k otěhotnění, tak zkus, jestli ti to pomůže. Snad budem obě do rokat jásat nad kolíbkou. Petra
|
Katka | •
|
(26.11.2007 12:39:43) Ahoj Péťo, díky.. já pro zněmu byla o víkendu u kartářky... nikdy bych na to nevěřila - ale zdá se, že mě přesvědčila...navíc jsem od ní odcházela pozitivně naladěná a udělalo mi to celkově dobře... ona mi říkala, že tam má spoustu mladých holek se stejným problémem... důležitá je však psychika.... snad se nám to přeci jenom brzy povede.... ještě jednou díkes.
|
|
Zuzii - po zamlkem potratu v 7tt | •
|
(11.12.2007 20:54:05) Ahoj Katko, nam se zadarilo "uz" po roce snazeni. Kazdy pohled na kocarek a neustala "radostna" oznameni mych kamaradek, ze cekaji mi na psychicke pohode nepridavali. Pak se to stalo a ja jsem nemohla verit svym ocim: // na testu! Nerekla jsem to nikomu, schovavala jsem si tu radostnou novinu po prvnim UZ a zaroven jako prekvapeni k pritelovym 30. narozeninam. Bohuzel na UZ se neprokazalo nic, ackoliv hladiny hcg byly vysoke. Po tydnu v nemocnici, jsem musela na laparoskopii a revizi. Moje nadeje zhasly... Takovou bolest jsem nikdy nezazila, nejedla jsem a chodila jako telo bez duse. Uplynuly 2,5 mesicu a jak se rika, cas je nejlepsi lekar a tak jsem ted uz "zivota schopna". Od ledna mame zase dovoleno se snazit - tesim se a zaroven se moc bojim :o( Zkousim se davat do poradku fyzicky i psychicky a doufam...
|
Katka | •
|
(12.12.2007 13:53:11) Tak doufám Zuzi, že se miminko brzy dostaví... já každý měsíc čekám, zda se menses dostaví či nikoliv... bohužel se zatím pokaždé dostavila a test negativní. Vzpomínám si, když jsem zjistila, že jsem těhulka - byl to šok (příjemný), ale taky stašně moc velká radost.. příteli jsem to řekla do půl hodiny, déle jsem mlčet nedokázala... a když mi Dr. na UTZ ukázala tu malou tečku byla jsem v sedmém nebi.. pád z výšky byl ukrutný.. a tak pro mě přestal existovat svět... zaměřila jsem se na to, že příště to určitě vyjde... ale zatím žádné příště nepřišlo... tak stále čekám... Moc ti přeji, aby se Vám to povedlo brzičko a bylo vše v pořádku... jinak děkuji za podporu.K.
|
Zuzii | •
|
(7.2.2011 21:14:32) Tak po třech letech jsem našla svůj příspěvěk :o) Změnilo se to, že mám doma 2 - letého caparta - andílek úžasný. Doufala jsem, že napodruhé už to bude lepší a těšila se na nečekanou radost z //. Skutečnost je taková, že jsem už půl roku opět snažilka se vším všudy a doufám a doufám ...
|
|
|
|
|