Ferdík | •
|
(5.5.2004 13:17:42) Myslím si,žejedináčci ve společnosti to mají hodně těžké,protože nepoznají míru jejich vyjadřování(lezou ostatním na na nervy-vlezlost)!!!Když něco nedostanou hned,tak se začnou vztekat a jejich rodiče jim to hned poskytnou,aby se vyhnuli nepříjemným situacím!!A právě tím se to dítě rozmazluje.Je příliš zhýčkané a potom se v životě nedokážou nic sami zajistit a požadují po rodičích pomoc!!Mezi přáteli je neoblíbený a myslí jenom na sebe!!Skoro každý jedináček se v dospělosti rozvede!!!
|
Lukáš, jedináček | •
|
(29.6.2004 5:02:07) ...tak to jsou přesně ty dogmata, která nás provázejí od dětství. Fakt jsem si nevybral svoji pozici v rodině. To, že jsme rozmazlení a a točí se kolem nás svět jsem slyšel tolikrát, že mít za každou tuto větu korunu, už roky nemusím pracovat.Víte, znám hodně sourozenců, co se se sobeckostí rvou hlava nehlava, aby měli co nejvíce pro sebe, stačí aby zakňučeli a mají vše.Oproti tomu znám dívku - jedináčka, která si v životě musela vše zasloužit.Adler kdysi prohlásil, že nakonec stejně zůstanem sami,ale nemyslel tím rozvody, spíš pocit samoty v nás, který pokud jedináček nejste, stejně nepochopíte.
|
|
mia-mia |
|
(20.1.2005 13:50:07) Musím reagovat na odpověd na článek o jedináčcích. Je to absolutní nesmysl, že jedináčci jsou rozmazlení, nesamostatní, že je ostatní děti nesnáší a že se v dospělosti rozvedou: Máme syna "jedináčka" - je to hnusný slovo. Od malička jsme ho vychovávali tak, aby byl naprostý opak toho, co se o jedináčcích říká. nebo spíš sjem ho vychovávali podle svých pocitů, přece když se narodil, nikdo z nás ještě netušil, že zůstane jedináček, takže..... Nikdy jsme ho nenechali vyřvat si to, co chtěl, naopak, musel hezky poprosit, lakomý nebyl a není dodnes. Od malička ho děti v kolektivu milovaly, takže v tom to fakticky není. Opravdu záleží na výchově a na povaze toho dítětě. Máme v rodině od švagrové 2 děvčata-sestry a co ty předváděly, já bych to nesnesla. Když chtěly něco sladkého a nebyla na to vhodná doba, ječely před košíkem, dokud jim máma nedala požadovanou věc. Když jsem se jí ptala, proč to dělá, tak proto, že už nechtěla poslouchat to ječení. A jak byly vybíravé v jídle (hlavně ta starší), to byla až hrůza. Dodnes to s ní s jídlem je běs. Samozřejmě, že nikdo nejí vše, ale když nechce děcko normální oběd, tak mu nebudu nabízet něco jiného (např. sladkost) aby mělo aspoň něco v bříšku. Těžko říct, jak moc mohou rodiče ovlivnit povahu dítěte. Náš syn byl téměř zlaté děcko, klidný, sám si uměl vyhrát, tichý, zkrátka fajn. Teď je v pubertě a někdy si myslím, že mi ho někdo vyměnil, že to nemůže být to hodné děcko. ale je to pro všechny těžké období a doufám, že až zase dostane zptáky rozum, bude to fajn. takže, nezavrhujte jedináčky, jsou to normální lidé, jako všichni kolem. Je to opravdu na individualitě každé osobnosti.
Mia
|
Lucie, Amaia+Eneko+Julen |
|
(20.1.2005 15:21:39) Ja jsem jedinacek. Rekla bych - bohuzel- protoze jsem si sourozence a velkou rodinu vzdycky prala. Musim souhlasit s Miou; nikdo, ale opravdu nikdo v mem blizsim ani vzdalenejsim okoli si nemyslel, ze jsem byla/jsem rozmazlena. Zalezi proste na vychove; hodne taky na povaze ditete, ale je to opravdu HLAVNE na rodicich. Prijde samozrejme obdobi vzdoru, puberty, kdy jdou vstepovane hodnoty jaksi stranou nebo jsou proste ditetem vysmivane ci ignorovane; ovsem drive ci pozdeji stejne prijde vas potomek na to, ze smysl maji a vrati se k nim. I kdyz, vrati...ono je nikdy ZCELA neopustilo.
|
Lucie, Amaia+Eneko+Julen |
|
(20.1.2005 15:43:41) Jeste bych chtela dodat, ze krome toho, ze se na me dosud neprojevily zadne znamky rozmazlenosti, tak take jsem a vzdy jsem byla hodne samostatna (mozna tim, ze jsem vyrustala pouze s matkou a byla k tomu nejen vedena, ale i svym zpusobem "nucena"); v kolektivu oblibena (opet je to mozna jen tim, ze jsem Lev); a take mam velice stastne a harmonicke manzelstvi (a mozna je to pouze tim, ze manzel je Strelec, tedy nejvhodnejsi partnerske znameni pro Lva; a nebo, ze je nejmladsi ze tri deti, pritom jediny chlapec - coz, je pry take nejvhodnejsi partner pro jedinacky). No, MOZNA na tom neco je, ale vzdycky hodne zalezi na vychove a povaze. Mio, drzim palce, at uspesne prezijete pubertu! Svoje pubertalni leta mam stale v zive pameti, takze si taky pamatuju, ze i kdyz jsem nekdy vyvadela "ptakoviny" a treba i porusila "pravidla", tak jsem je stejne vzdycky mela na pameti...(no, u kluku je asi trochu horsi prubeh;o)))
|
Turbosek |
|
(19.7.2005 19:34:09) mam nejlepsi kamaradku, jedinacka, a presto navazuje mnohem lepe kontakty a ma vic kamaradu nez ja, prestoze mam brachu:o) a naopak znam jednu holku, ktera porad za nama leze, je jedinacek a je strasne rozmazlena. treba jsem ji jednou omylem zduchla, ona spadla na hlinu a krome trochy spiny na kolenou ji nic nebylo. ale ona presto zarvala: tys me zaspinila! a utikala zalovat domu. a kdyz ji nejak dame najevo ze nam vadi pred jejimi rodici a pribuznymi, hned ji zacnou branit, jako bychom ji vrazdili. naopak od me kamaradky rodice ji hodne veci nedovoli, tolik, ze ani moje mamka neni takova prisna:o) je to tedy urcite na rodicich..
|
|
|
Kiki | •
|
(10.11.2006 10:50:08) Bohudík jsem jedináček a mám doma také jedináčka. Všechny ty pomluvy vycházejí od frustrovaných jedinců z vícedětných rodin. Neznám jediného člověka, který má sourozence, aby nebyl nějak pokřivený. Trpí šikanou sourozenců, nezájmem rodičů, kteří jsou nezodpovědní a pořídí si více dětí, i když zpravidla nezvádají ani jedno. Tyto děti jsou velmi lakomé ve stylu: co si urvu, bude moje, mají majetnické sklony, protože vše v rodině mají děti dohromady atd. Mohla bych o tom psát celé eseje. Při pracovní vytíženosti dnešních rodičů úplně stačí jedno dítě, aby mu člověk mohl vše dát. Teď vůbec nemám na mysli materiální hodnoty, ale naopak ty duchovní a velmi důležitý je čas, který se dítěti věnuje. Moje dítě je vychováno zcela opačně, než jak zde jedináčky líčíte. V kolektivu je velmi oblíbené, v životě jsme neřešili žádné kázeňské problémy doma ani ve škole.Moje dítě se může spolehnout,že si na něj vždy uděláme čas a se vším se může svěřit. Nedovedu si představit, jak by toto fungovalo při více dětech.Rodiče si pořídí kupu dětí a pak jedno vychovává druhé a je tak okrádáno o zdravý dětský vývoj a je neúměrně deptáno odpovědností, kterou mají nést rodiče.
|
Erika | •
|
(10.11.2006 12:11:00) Je vidět, že jsi sobec. Já jsem jedináček a nikdy bych jedináčka doma nechtěla. Nevím, proč by děti měly mít všechno jen dohromady a měly být majetnické, vždy záleží hlavně na rodičích, naopak lidi, kteří jsou jedináčci si většinou myslí, že všechno je jen jejich a pro ně.
|
|
Morganaz |
|
(16.5.2007 14:11:39) Milá Kiki, máš opravdu malý rozhled a docela až paranoidní představy o fungování rodin s více dětmi. promiň, ale uplně mě napadlo, že ty bys více dětem neměla co nabídnout a jestli v tomhle duchu vychováváš i své dítě. je to pro mě hodně zvláštní, takové "pokřivené"...
|
|
|
|
Petra.O.,1dcera,3roky | •
|
(21.3.2006 19:28:30) Velmi pěkný a pravdivý dopis,souhlasím s vámi!Já jsem byla dlouho sama,než se narodil bracha,ale bohužel od male byl uzavřený,nesportovní,málomluvný a pokračuje to dodnes a to mu je 22 let,jsem o 8 let starší a strašně jsem se na sourozence těšila,já potřebuji kolem sebe lidi a společnost,pohyb,..Bohužel díky vlastnostem mého bratra jsem se cítila a stále cítím na co sourozenec,včdyť si vlastně nemáme,co říci a to ani teď .Pořád jsme se teď i s manželem snažili,ale marně!Své dítě vedu ke sportu,blíž k lidem,dětem,do společnosti,k povinosti.Druhé dítě chceme,ale chci se mu věnovat,tak jako mé dceři,aby nebylo v nevýhodě!Zatím se to daří,nenílakomá,poděkuje,uklidí si hračky a taky ji nechávám prosadit sama sebe venku k dětem a nemíchám se do toho,což matky s více dětma do toho pořád strkají nos,taky dokážem s manželem udělat se sebe pěkného kašpara.
|
Mimi | •
|
(21.3.2006 20:14:04) Tak ta maminka ,co nechala skoro celý den sedět clpaečka na nočníku a dost si tam vyhráli a on pak při pusinkování dětem zahlásil, že musí kakat, to je teda síla...tak to bude ten opačný rpoblém, ten jistě nebude mít problém s vyměšováním kdekoliv a kdykoliv a havně asi tom bude i rád diskutovat, achjo.
L+2 s vysedáváním na záchodě a rakovinou taky hodně souvisí hemeroidy a tlačením namáhané tlusté střevo.
|
|
|
|
Isabelle |
|
(16.5.2007 13:41:59) Výborný popis rozmazleného dítěte, jedno takové znám, akorát že to opravdu není jedináček, ale, světe div se, druhorozené děcko!!!! Největší legrace je, že jeho maminika stejně jako ty odsuzuje jedináčky, ale co má doma nevidí. Já doma jedináčka mám (9 let),sama sice těžko můžu posoudit jestli je rozmazlená, myslím si že ne a dokonce učitelé ,jak (kdysi) v mateřské školce, tak i nyní na základce, tvrdí že nemá žádné jedináčkovské manýry. Je samostatná, dobrosrdečná a soucitná. Možná je to tím že doma máme též kočku a psa se kterými od mala vyrůstá. Je to vše o výchově a okolních podnětech.
|
Isabelle | •
|
(17.5.2007 23:51:03) Ahoj Valkýro,
boj s těmito předsudky, je stejný jako boj s větrnými mlýny.Ale už jsem to celkem překousla, lidé, kteří nás znají dnes už vědí, že jedináček není synonymum slova rozmazlený. Jinak koukám, že to máme nastavený obdobně jako u Vás. Jsme dost pracovně vytížení a volné chvíle se snažíme trávit s dcerou, se kterou rádi jezdíme na výlety (příroda nebo kulturní památky), nebo jen tak breptáme o všem možném. U nás se rozhodně nedá mluvit o nějakém umetání cestiček. Několikrát jsem jí už tzv. ,hodili do vody a plav". Neutopila se, plavala bez velkého fňukání.
|
|
|
|