Ireno, já nenepsala, že u porodu "by se mělo" křičet. Jenom jsem se ohradila proti tomu, že "se nesmí" křičet. Já myslím, že u porodu by každá žena měla dělat to, co jí porod maximálně zpříjemní, když tím zároveň neohrozí ani mimi ani sebe. Tím, že křičím, přece nikoho neohrožuju :o) MMCH víš o tom, že existuje jedna porodnická teorie, podle které pokud žena při tlačení místo úporného tlačení křičí, tak se spíš uvolní a spíš se jí podaří porodit mimi bez poranění hráze? Vidíš, a u mne to tak fungovalo. Jistě že bych mohla rodit i bez křiku - vlastně proto jsem se zajímala, jestli to jiné maminy nemůže rušit (rodila jsem v malé porodnici, kde porodní sál byl zároveň součástí oddělení šestinedělí). Jenže mě samotný porod bolel (docela změna, poprvé jsem dítě vyprdla ani nevím jak) a v úvodu stahu si zakřičet mi ani neubíralo síly ani miminku kyslík, ale uvolnila jsem se, "pustila" dítě, ať se dere ven a neměla tendenci ho zadržovat (rozuměj - chránit se před bolestí - kdy se nedralo ven, stah nebolel). Co jsem později na oddělení slyšela, tak si zakřičelo víc mamin, některá víc, jiná míň.

S.