Naprosto Ti věřím, neboť jsem jednoho takového měla doma. Totiž kdo neprožije uvedené chování muže, tak nevěří. Bohužel jsem si myslela, že se chování mého skoro bývalého muže změní časem. Nic takového se nestalo. Bylo to horší a horší. Doma se choval jako hulvát a totální buran.
Když už jsme měli děti větší a měli jsme kamarádku, která by nám vždy ochotně pohlídala skoro kdykoliv, tak "milej zlatej" manžel odmítl se mnou "někam" jít. Nakonec to dopadlo tak, že jsem začala chodit sama /s kamarádkami a kamarády/, užila jsem si moc legrace, odpočinula jsem si vždy báječně......taktéž jsem jezdila sama s dětmi na dovolené /přesněji řečeno skoro pokaždé/. Prostě můj muž byl uplně nanic..... Ale pokud on šel do společnosti /samozřejmě sám/....byl báječný...vtipný....atd.
Náš vztah se hroutil až se úplně zhroutil. Skorobýv.manžel si našel, jak on říkal "lásku svého života" ...hloupoučkou husičku, která mu vše odkývala...... Pan skorobýv.manžel kvůli této slečince opustil i své dvě dcery, které ho měly dosti rády.
Dnes jsou to skoro tři roky, co odešel z bytu :). Holčičky ho ani nechtějí vidět, neboť pochopily, že tatínek nestojí ani za zlámanou grešli. A já....mám bezvadného přítele, který je přesný opak skorobývalého manžela. Čekáme miminko........
a pan skorobývalý manžel?....... už nemá "lásku svého života", a protože je naštvaný na celý svět /speciálně na mě/, tak bojkotuje soudní řízení ohledně úpravy poměrů nezletilých pro dobu po rozvodu a tímpádem blokuje i rozvod.........

Já jsem ráda, že jsem trvala na našem rozchodu, moc se mi ulevilo a hlavně jsem si opět začala věřit....... a holčičky?...jsou moc rády, že mají nového otce, který se jim maximálně věnuje a že máme konečně normálně fungující rodinu.

Držím ti palce......at už se chování tvého partnera vyvine jakkoli, hlavně, aby ty jsi byla v pohodě.