Je třeba si uvědomit, jak zdůrazňuje spoluautor článku, že dnes jesle vypadají úplně jinak než za socialismu. Pro mě jako dítě byly jesle také jen stres (pláč při předávání, věčně nemocná apod.), ale skutečně je tomu dnes úplně jinak. Nežiji sice v Čechách, ale jak autor popisoval jesle v Čechách odpovídá to západnímu standardu (velmi erudovaný personál na málo dětí, individuální přístup k dětem a naprostá flexibilita). Dcera šla do jeslí v 18 měsících a jesle naprosto zbožňovala, nechtěla jít domu, chtěla si vždy dokončit aktivitu, kterou tam zrovna dělali a syn půjde v 15 měsících, teď je na rodičovské s tatínkem, protože já jsem mohla s ním zůstat maximálně 9 měsíců doma, jinak bych přišla o místo. Samozřejmě, že jesle nemají být povinností, ale volbou. V Čechách mají rodiny většinou výhodu, že mají ještě celkem fit prarodiče (vzhledem k důchodovému věku), kteří mohou část výchovy převzít. Každopádně si myslím, že spoluautor vystihl přesně národní hysterii týkající se svěření dítěte mladšího 3 let do instituciální péče. Všude se argumentuje názory psychologů, že pro dítě je nejlepší zůstat s maminkou do 3 let, ale jak vyplývá z tohoto článku, není to nijak podložené.