Táto,

hele, dobře víš, že žádné hovado nejsi, aspoň z hlediska dělby práce. Ty svou rodinu živíš, Tvoje žena se o ni stará a jak se zdá, základní rozdělení rolí vám oběma vyhovuje. Hovado se vyznačuje tím, že nechá na sebe dřít někoho jiného.

Vůbec se Ti nedivím, že při vytížení, které máš, se potřebuješ "svalit k televizi" a relaxovat. Stejně se ale nedivím Tvé ženě, že Ti nechce vést účetnictví a že je při celodenní péči o prcka unavená. Já svou práci při svém prckovi dělám po večerech jen díky tomu, že mě to BAVÍ, aktivity, které mě nebaví, jsem dost rázně utnula. Ona ta péče o dítě je náročná v tom, že máš vlastně pořád pohotovost a nemůžeš si třeba jako v práci dojít na oběd a na chvíli úplně vypnout.

Ale když jsi v zásadě spokojený, proč ten pasivně agresivní, dost nepříjemně působící tón? Mám pocit, že toho máš místy plné zuby a Tvoje žena taky. Zkoušeli jste si o tom promluvit (ale toho tónu zkus prosím neužívat, to byste se nejspíš pohádali :o)) Třeba by šlo něco změnit, abyste si oba víc odpočinuli. Máte přece hlídací babičky (to vám tedy fakt závidím, my nemáme ani jednu). A to fakt musíš tolik pracovat? Co s tolika penězma děláte ;o))?

Oba dva teď děláte hodně náročnou práci, u které není moc místa na nějaké nic neřešící hádání, které vám bude ubírat energii. Pokuste se domluvit na tom, v čem by se měl současný stav změnit, aby byl pro vás oba trochu snesitelnější. Kdyby to nešlo, nestyďte se najít si nějakého dobrého psychologa.

A na rovinu - tón tvého příspěvku mi přijde ufňukaný a jako ženě by mi rozhodně neimponoval. Imponovalo by mi, kdybys znal své hranice a dokázal si na tom, co chceš, stát klidně, bez urážek, ale pevně.