Proč mám děti ... první jsem chtěla a z těhotenství jsem byla tak nadšená, že když se narodilo mímo, tak jsem byla tak nešťastná, že mám prázdné břicho - k ničemu, že jsem ho chtěla okamžitě oživit.
Jenže PROČ chci to třetí? Já ho zkrátka chci, strašně moc. Zjistila jsem o sobě, že jsem závistivá. Jedna milá paní na pískovišti, co má zhruba stejně staré děti čeká třetí. Ani se mi nechce jí potkat :(
Přitom je všechno proti:
1)Máme kluka i holku, po komplikovaných porodech jsou nakonec úplně v pořádku. Jsou zdraví. Máme 2 dětské pokojíky.
2)Manžel děti nechtěl, ty dvě nějak zvládl, dokonce je má i rád, ale bere to jako životní obět, občas mi je předhazuje
3) Po prvním dítěti jsem vypadala hrozně. Ženské "vnady" zmizely. Zůstalo něco svraštělého vyschlého, splasklého. Druhé dítě to vrátilo do původní - ba lepší podoby ... Co když to to třetí totálně dorazí.
Jenže já ho chci. Ach jo. PROČ ho tedy chci?
Předchozí