Sekanice, to je fakt těžké rozhodnutí. Třeba máš možná fakt už pocit, že ten vlak ti ujíždí..Kámoška má teď třetí v 41letech kdy má oba kluky na střední škole a teď se jim narodila Andrejka a jsou z ní všichni úúúplně paf, jak kdyby teprve teď měli první dítě!Pokud máš vše promyšlené, že když se chce všechno jde! Tak jdi do toho pokud i manžel je svolný a nebudete litovat!Amniocentezy se vůůbec neboj, já na ní byla a hrůza z ní byla daleko větší než to skutečně dopadlo.Po pravdě jsem skoro nic necítila, je to spíš o pocitu kdy si to člověk v sobě sám dramatizuje. Ale ten klidek potom, když ti vyloučí vývojové vady za to stojí. Holt my matky v letech radši postoupíme něco pro klidnou duši, NE?! Jinak teta když čekala třetí , též v pokročilém věku uvažovala i o potratu...,ale dnes říká, že Naďku jim seslalo samo nebe! Celý život jak kdyby jim chtěla sakra dokázat, že to místo na světě jí právem patří a dělá jim velkou radost, ještě větší než ti starší sourozenci...nebo je to tím, že si jí víc s manželem užívají?