No Georgu, a jak se podle tebe dětem věnuje například matka - úřednice, která je několikrát v týdnu v úřadě minimálně do pěti (protože sedí v kanclu "pro veřejnost", tudíž nemůže dojít na šestou a odejít ve tři, ale musí tam sedět dle úředních hodin), pak pro děcka, nakoupit, uklidit, úkoly, vařit a je večer...?? Holky co chodí na směny taky nic moc, často to probíhá tak, že se střídají s manželem taky směnovníkem, takže se jako celá rodina doma nebo někde na výletě taky sejdou jednou za čas. Kamarádky kolem mě to mají tak, že sice pracují přesně od-do a práci si nenosí domů, ale aby všechno stihly (protože pomoc s úklidem či hlídáním dětí si nemohou zaplatit), chodí do práce na šestou, tudíž děcka vedou v zimě v létě na tuto hodinu do školky, končí sice ve tři, ale pak je nákup, běhají po zahrádce, aby ušetřily na vlastní zelenině, uklízí atd. a den je pryč a toho věnování se dětem moc není. U nás se díky podnikání můžem věnovat dětem více přes den, nemusí do školky na šestou a nemusí tam na celý den, ale zase děláme po večerech, víkendech, nemůžem mít ve tři "padla" pokud děláme na zakázce, kterou je třeba dodělat apod. To ale málokdo vidí. Na druhou všechna čest těm několika kamarádkám, které sice mnoho nemají, ale i to běhání po záhrádce a uklízení dokáží skoulet tak, že to dělají společně s dětmi, pro děti je to zábava a smysluplně strávený čas, kdy se něco naučí. Kupodivu u těchto holek jsme nikdy neměla pocit, že by mi jakkoli zaviděly, jedna z nich mi nedávno řekla, že to asi taky není jednoduché, když si mnažel sám musí shánět práci a děláme po večerech, že ona na to není povaha a moc dobře to ví, a že proto takovým lidem nemá potřebu něco závidět.
Předchozí