Já vlastně ani nevím. Ve dvě dojde kolegyně z práce na kus řeči. Padly jsme si do oka. Vidím v ní sebe samu za 13 let, o tolik je starší a má podobné životní zkušenosti jako já. Jen bez té smrti v přímém přenosu. A tak spklneme, co se událo nového od 17-ého, kdy jsme se viděly naposledy a bouchneme šampus a uvidíme, co nám večer přinese. Nemám žádný plán, už po sedmé budu na Silvouše doma sama a neva mi to. Jen s tím rozdílem, že doma bude i syn, kterému nevyšly velké plány a nějak se mi ho nechce nechávat samotného, a to i přesto, že mu je dvacet. Vím, jaké to je, když je člověk sám a co všechno se mu honí hlavou a pokud to jen trochu jde, chci svoje děti těchto stavů uchránit. Holky mám u tatínků ... máme to letos ale hezky rozdělené )
Život mne naučil nečinit velké plány na moc dopředu, spíš se naučit improvizovat, i když jsou věci, které musí mít jasný řád ... složenky a nájem nepočká, že?
Beru vše tak, jak je to na mne nachystané ... jinak bych se fakt zbláznila.
PŘEJI HEZKÝ KONEC ROKU A ZÍTRA, AŤ SE NÁM VŠEM DAŘÍ, VŽDYŤ ... JAK NA NOVÝ ROK, TAK PO CELÝ ROK.