Ona je velmi často hranice mezi tím, co je ještě normální pití, a tím, co je už závislost, velmi nejasná a hlavně tenká.
Můžete leta pít denně skleničku vína, aniž byste se opíjela jako prase, a můžete jí pít nakrásně proto, že vám víno prostě chutná, a už v této době si třeba pěstujete závislost, aniž o ní víte nebo si jí uvědomujete. To je na tom to nebezpečné. Ale ve chvíli, kdy si tu skleničku nemůžete odpustit a podřizujete jí vše ostatní, pak je něco špatně natuty.
Mně víno také chutná, ale nepiju ho denně. Stejně jako nejím denně biftek nebo řízky, které mi chutnají stejně.

A protože ta hranice závislosti je opravdu velmi tenká a málokdo ji sám u sebe dokáže včas rozeznat, pak si opravdu myslím, že pravidelné denní pití alkoholu je prostě špatně, snad s výjimkou jedné malé desítky na zapití oběda.