Koukám na tuto diskuzi jako vejr.
No, je docela dost hodin, ale to není ten hlavní důvod.

Dárek za vysvědčení? Neznám. Ani z mého dětství, ani jako rodič.
Jo, vlastně si vzpomínám, že jsem vzala syna do cukrárny a když byl větší, šli jsme spolu do restaurace na jeho oblíbenou krmi.
Absolutně neuznávám peněžní dary. To je sponzoring a s dárkem nemají prachy co dělat. U dítěte na základce by mně to ani nenapadlo. Já vždy preferovala společné zážitky. Za odměnu výlet, kino.

Výchovou jsem ale stejně nedocílila toho, aby syn nebyl na prachy. Staví je absolutně na první místo. Když nedáš, vymaže tě z mobilu i ze svého života.
Jo, mohla jsem mít syna, kdybych si ho zaplatila. Takhle holt mám jen ty zážitky, které pomalu zavál sníh.