Jo, to je pravda, jenze ono to nekdy jde fakt tezko si porucit. Ja rikam, ze nejlepsi lek je prace, prace a zase prace. Ja si stanovila velikansky projekt a makala jsem do zhebnuti, protoze byt jen tak sama doma s jednim ditetem na MD, tak mam casu na premysleni habadej a akorat bych se prave porad jenom litovala. Zenskou, ktera se v tom rochni vic, nez je zdravo, bych hnala k psychologovi, protoze nekdo proste tu pomoc potrebuje, nedokaze to zvladnout sam, ale to neni duvod k vysmivani ci odsuzovani. Ja sama jsem to urcite vyresila dobre, ale tim nerikam, ze na to obcas nemyslim, ze to nekdy vytesnim z hlavy, proste to nejde, protoze neslo jen o fyzickou zalezitost, ale i psychickou, viz. muj prispevek vyse - odpoved Libikovi.