Ja blbec jsem si myslela, ze zadny dite mit nikdy nebudu, porad jsem se s kazdym chlapem jen rozchazela nebo oni se mnou, do toho jsem pracovala jako divá....tak jsem uz hodila flintu do zita. Pak jsem potkala soucasneho partnera, ktery byl absolutne skvely, o diteti jsme mluvili, on dite chtel (jako hodne mlady se rozvedl a syna si bral ob vikend), ja rekla, ze jsem uz stara, ze je mi uz 37, ze na to nemam. A za rok jsem byla neplanovana tehotna, sice mne to zaskocilo, ale proste to tak uz bylo...narodila se dcera a od ty doby to je nekonecna sranda a vlastne pohadka. Stacilo malo a vubec bych deti nemela, ja husa. Ovsem na sourozence jsem si uz netroufla, coz mne ted zpetne mrzi.