Mám velký psychický problém, už si nevím rady:-(
Bohužel jsem byla svědkem už pár dopravních nehod, je to několik let zpátky.viděla jsem rozmašírovanou celou rodinu, večtně dětí, bylo to opravdu hrozný.
nevím jestli přímo s tímto zážitkem můj problém souvisí...

I po tom co jsem viděla jsem byla v pohodě,řídím myslím dobře,jezdila jsem několik let přes celou republiku bez problémů, je mi 28 let.Pak ale nastal nějaký zlom, z ničeho nic..já jsem se začala bát jezdit autem ať už bych byla jako řidič nebo jako spolujezdec.Pořád se to zhoršuje,zašlo to už tak daleko, že mi doktor psal na delší cesty kdy jsme jezdili s manželem třeba k rodičům(cca 250km)neurol na uklidnění.Vždycky jsem se před cestou nadopovala a bylo to trochu snesitelnější,ale moc to nepomohlo..hlavně lituju manžela že to zvládá,i když se pokaždé v autě kvůli mě zhádáme. protože kdykoli jede proti nám kamion začínám křičet že se zabijeme, brečet, prostě hysterie.vidím uplně katastrofické scénáře jak to do nás z protisměru napere.Manžel je z toho pak pochopitelně taky rozhozenej.
Že by manžel například předjel jiné auto je nepředstavitelný, to bych asi strachy zešílela.Stejně tak po dálnici už radši kvůli mě nejezdíme.Po městě se nebojím-to je jediné co ještě vydržím.
Omezuje mi to život, protože teď už kvůli mě nejezdíme ani na dovolené, výlety..protě nikam kam by se muselo jet autem:( nejsem ochotna jet ani 30 km.Bojím se,že dostanu strachy infarkt.
Poslední dobou manžel začal dojíždět 70 km do práce..každý den se doslova klepu strachy aby se někde nezabil...už nemyslím na nic jiného, je to hrozný.
Navíc ta neustálá mediální masáž kolik se kde zabilo lidí v autě mi taky nedodává, na zprávy se už radši nedívám.
U psychologa jsem kvůli tomu byla-bez výsledku.Antidepresiva jsem kvůli tomu brala rok-taky nepomohlo.
Nenapadá vás, jak by se tohle dalo překonat?přemýšlala jsem i nad hypnozou.ale nevím jestli by to k něčemu bylo.Dala bych fakt cokoli za to, aby mě týhle hrůzy někdo zbavil.