Kali, naprosto tvoje rozhodnutí chápu. Náš starší syn byl na tom podobně, tehdy jsem si ale domácí vzdělávání nedokázala představit, měla jsem všeho nad hlavu a nedala bych to. Přeskočil první třídu, ale stejně to nebylo ono, i tak pro něj bylo učivo málo náročné a musel trpělivě čekat, až se ostatní děti všechno naučej, čas strávený na prvním stupni byl "jen" o sociálních dovednostech, nic nového se ve škole nenaučil minimálně do třetí třídy a v dalších dvou minimum, on se i psát psace naučil doma v pěti letech podle učebnic. Mladší je navíc dvojí extrém - v něčem silně napřed, ale sociálně nepřizpůsobivý, takže ač jsem se tomu vyhýbala, nakonec v páté třídě skončil doma a nechce se mi ani domýšlet, co bude dál.