Jitu,
právě že to má každý jinak, je to hodně individuální, co to je
"fakt hnusný stav".

A tedy i slovně nepřenosný.

Pro mě to je stav, kdy myslím na sebevraždu a jen na smrt, a začnu řešit věci poslední.

Jakoby zametat za sebou, dávat věci do pořádku, aby pozůstalí neměli tolik práce, taky mám našetřeno na pohřeb (bez obřadu), i když fakt žijem s penězi tak tak, tak tohle je bokem a na to nesáhnu.

Mám chuť si hodně ublížit. Fakt hodně.

Takže když se v tomhle stavu zdroguju, tak v lepším případě se zklidním a trochu se z toho prospím (po BZD naštěstí není kocovina jako z chlastu), a v nejhorším si ublížím jen tolik, že to nevede ke smrti.

Že tu suicidu nedotáhnu do konce.